30 Cdo 153/2018-91
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce M. T., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, o náhradu škody a imateriální újmy, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 0 Nc 10054/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 12. 2016, č. j. 25 Co 400/2016 34, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byl pravomocně zamítnut usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. 10. 2017, č. j. 0 Nc 10054/2016-77, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové jako soudu odvolacího ze dne 21. 11. 2017, č. j. 24 Co 312/2017-84. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1.
1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Žalobce coby dovolatel není právně zastoupen, zároveň netvrdil, že má právnické vzdělání, a přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti učiněné usnesením ze dne 5. 4. 2017, č. j. 0 Nc 10054/2016-48, nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nové výzvy po pravomocném zamítnutí návrhu žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů netřeba, neboť žalobce jako osoba, která podává mimořádné množství žalob a opravných prostředků včetně dovolání, si uvedených následků musí být vědoma.
Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem, který ve svém usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ve vztahu k opakovanému poučování stěžovatelů zneužívajících svého práva na přístup k soudu předestřel: „Ústavní soud byl nucen ve věcech takových stěžovatelů opakovaně konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není ve vztahu k požadavku právního zastoupení poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se stěžovateli takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích.
V takové situaci se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Ústavní soud má za to, že obdobnou argumentaci lze použít i na podmínku povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem. Pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v konkrétním případě jako neúčelné.“
Z doposud uvedeného vyplývá, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil. Jelikož řízení ve věci samé není pravomocně skončeno (usnesení o zastavení řízení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 2. 2017, č. j. 0 Nc 10054/2016-43, je napadeno odvoláním žalobce), nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení.
O nákladech řízení včetně tohoto řízení dovolacího rozhodnou soudy nižších stupňů v rozhodnutí, jímž se bude řízení u nich končit (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Ohledně označení organizační složky žalované vyšel dovolací soud ze své ustálené judikatury, že ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní orgány [§ 6 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)], přičemž v téže věci může za stát v řízení jednat toliko jedna organizační složka (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2582/2017).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 11. 2018
Mgr. Hynek Zoubek pověřený člen senátu