U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr.
Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce Ing. V. S., proti žalované České
republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská
424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro
Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 88/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 27. 4. 2016, č. j. 28 Co 108/2016-85, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem
potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“)
ze dne 9. 12. 2015, č. j. 20 C 88/2014-60, v části, jíž byla zamítnuta žaloba o
zaplacení 136 937 Kč, a v části, jíž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci 68
063 Kč, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu o 68 063 Kč zamítl
a konstatoval porušení práva žalobce na projednání a rozhodnutí věci v
přiměřené lhůtě (výrok I rozsudku odvolacího soudu). O náhradě nákladů řízení
před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud tak, že žalobci uložil zaplatit
žalované 1 500 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání
nebyl zastoupen advokátem. Zároveň žalobce s podáním dovolání navrhl, aby mu
byl bezplatně ustanoven advokát pro dovolací řízení. Návrh žalobce byl
usnesením soudu prvního stupně ze dne 14. 10. 2016, č. j. 20 C 88/2014-102,
zamítnut. Toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze
dne 28. 12. 2016, č. j. 28 Co 488/2016-107.
Poté soud prvního stupně vyzval žalobce usnesením ze dne 6. 2. 2017, č. j. 20 C
88/2014-109, aby odstranil nedostatek povinného zastoupení ve lhůtě deseti dnů
s tím, že dovolací soud v případě neodstranění nedostatku procesní podmínky
dovolací řízení zastaví. Následné žádosti žalobce o prodloužení této lhůty soud
prvního stupně usnesením ze dne 9. 3. 2017, č. j. 20 C 88/2014-113, nevyhověl.
Žalobce ve lhůtě uvedené ve výzvě ani ve dvouměsíční lhůtě od právní moci
usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního
stupně o zamítnutí žádosti o ustanovení advokáta pro dovolací řízení (poslední
den lhůty 23. 3. 2017), nesplnil podmínku stanovenou v § 241 o. s. ř., a to ani
přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II
a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele
při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž
nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o
dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není
třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit,
je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen.
Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má
právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem
stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o
důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §
241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř.,
a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 16. května 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu