NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
30 Cdo 1757/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce CV, s.r.o., proti žalovanému SZIF, o určení, že žalobci nebyla stanovena povinnost vyvézt cukr, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp.zn. 18 C 124/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2002, č.j. 13 Co 585/2002-17, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 24.5.2004 (datovaným dne 21.5.2004) vzal žalobce své dovolání proti usnesení odvolacího soudu zcela zpět.
Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1.1.2001 (dále též jen „o.s.ř.“) [srov. bod 17. Části dvanácté, hlavy I zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dovolací řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. června 2004
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu