30 Cdo 1801/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Juraje Malika a JUDr. Františka Duchoně ve
věci žalobkyně Ing. G. P., zastoupené advokátem, proti žalovanému Ing. P.
P., o výživné manželky, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp.zn.
13 C 80/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského sodu v Plzni ze dne
11. června 2001, č.j. 15 Co 285/2001-104, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Plzni rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání žalobkyně
potvrdil rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 7. března 2001,
č.j. 13 C 80/2000-86, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala
uložení povinnosti žalovanému platit na její výživu ode dne 28. 4. 2000 částku
3.500,- Kč měsíčně a od 5. 7. 2000 částku 5.700,- Kč měsíčně a žalobkyni
uloženo zaplatit žalovanému na nákladech řízení 100,- Kč do tří dnů od právní
moci rozsudku, a zároveň uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na
nákladech odvolacího řízení 144,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
V dovolání, jež označuje za podané „ve shodě s ust. § 236/1, 237/1b/ a 240/1 o.
s. ř.,“ žalobkyně popírá správnost závěru odvolacího soudu, že plnění
vyživovací povinnosti žalovaným by odporovalo dobrým mravům. Navrhuje, aby
dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k
dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření namítá, že ve smyslu § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř.
nejsou splněny podmínky pro podání dovolání.
Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) věc
projednal bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dospěl k závěru,
že včas podané dovolání (§ 240 odst. 1, věta první, o. s. ř.) směřuje
proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon
připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).
Přípustnost dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu upravuje
občanský soudní řád v § 237 o. s. ř.
Dovolání směřuje proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu o výživném mezi
manžely, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým rozhodl jinak
než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu,
který jeho předchozí rozhodnutí zrušil. Z hlediska přípustnosti dovolání
přichází v úvahu § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř., na nějž poukazuje žalobkyně.
Podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu,
jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně
rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním
názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. Nic z uvedeného se
však podle odst. 2 písm. b/ cit. ustanovení nevztahuje na věci upravené zákonem
o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti
nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o
nezrušitelné osvojení.
Se zřetelem k této zákonné úpravě přípustnosti dovolání proti rozsudku
odvolacího soudu potvrzujícího pozdější jinak rozhodnutý rozsudek soudu prvního
stupně ve věcech upravených zákonem o rodině, k nimž patří i rozsudky
upravující výživné mezi manžely (§ 91 zákona o rodině), aniž by posuzovaná
věc byla výjimkou ve smyslu § 237 odst. 2 písm. b/ o. s. ř. nelze učinit
jiný závěr, než že pro povahu věci, v níž soudy obou stupňů rozhodovaly,
dovolání ve smyslu § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. není přípustné.
Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti
němuž z vyložených důvodů není dovolání přípustné, dovolací soud je odmítl,
aniž by se mohl zabývat jeho důvodností (§ 243b odst. 5, 6, část věty za
středníkem, § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věta
první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně s ohledem na
výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím
řízení jeho náklady nevznikly (§ 146 odst. 3, § 243c odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle o. s. ř.
V Brně dne 19. prosince 2001
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu