30 Cdo 1802/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce M. T., o návrhu na ustanovení zástupce pro obnovu soudní věci Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 13 C 23/2010, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 0 Nc 9593/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2014, č. j. 21 Co 512/2014-16, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové jako soudu prvního stupně ze dne 19. 11. 2014, č. j. 0 Nc 9593/2014-11, kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce ze dne 6. 10. 2014.
Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu ze dne 19. 12. 2014, č. j. 21 Co 512/2014-16, podal žalobce dovolání ze dne 6. 2. 2015 (č. l. 21), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Žalobce v dovolání opětovně požádal „o přidělení právního zastoupení dle § 33 odst. 4 ex-offo k možnému podání soudem požadovaného“.
Soud prvního stupně o jeho žádosti rozhodl usnesením ze dne 10. 4. 2015, č. j. 0 Nc 9593/2014-38, tak, že zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Odvolací soud usnesením ze dne 11. 5. 2015, č. j. 24 Co 200/2015-42, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání ze dne 29. 5. 2015 (č. l. 45), při jehož podání nebyl zastoupen advokátem, a současně opět požádal „o přidělení právního zastoupení dle § 33 odst. 4 ex-offo“. Usnesením ze dne 10. 11. 2015, č. j. 0 Nc 9593/2014-48, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 11. 5. 2015, č. j. 24 Co 200/2015-42.
K žalobcem podanému dovolání (proti usnesení odvolacího soudu ze dne 11. 5. 2015, č. j. 24 Co 200/2015-42) Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil usnesením ze dne 17. 2. 2016, č. j. 30 Cdo 5398/2015-56.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o.
s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, ačkoliv z výzvy soudu prvního stupně (srov. usnesení č. j. 0 Nc 9593/2014-48) si musel být vědom toho, že při podání dovolání musí být zastoupen advokátem (srov. § 241 o.
s. ř.). Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 5. října 2016
JUDr. Pavel Simon předseda senátu