30 Cdo 1840/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v právní věci navrhovatelky A. H. proti odpůrkyni
České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o částečný invalidní
důchod, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 Ca 227/96, o dovolání
navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.února 1999,
č.j. 1 Cao 15/99-45, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání
navrhovatelky, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. ledna 1997,
č.j. 31 Ca 227/96-10, jímž byl opravný prostředek navrhovatelky
odmítnut, protože soud zjistil, že byl podán po 30ti denní lhůtě; počátek této
lhůty začal plynout 13.8.1995 a návrh (na přezkoumání rozhodnutí ze
dne 26.5.1995, jímž Česká správa sociálního zabezpečení zamítla její žádost o
částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 37 zákona č.
100/1988 Sb., protože nebyla zaměstnána po dobu potřebnou pro nárok na důchod)
byl podán až 14.5.1996.
Odvolací soud také po zjištění, že napadené usnesení soudu prvního
stupně bylo navrhovatelce, podle úředního záznamu ze dne 8.12.1997, doručeno do
vlastních rukou 8.12.1997 (kdy potvrdila převzetí u Krajského soudu v Brně
vlastnoručním podpisem), a odvolání podala osobně 2.1.1998 (které je
datováno 31.12.1997), tedy opožděně po uplynutí odvolací lhůty. Patnáctidenní
lhůta k podání odvolání jí začala běžet dnem 9.12.1997 a skončila v
úterý dne 23.12.1997.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení
části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č.30/2000 Sb., jímž byl změněn a
doplněn občanský soudní řád (zákon č.99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti
rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo
vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají
a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského
soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č.30/2000 Sb.
Nejvyšší soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném
případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího
řízení.
Podle ustanovení § 240 odst.1, věty první, o. s. ř. účastník může podat
dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u
soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení § 241 odst.l věty první o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen
advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám
nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení § 241 odst.2
věty druhé o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání
sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem)
dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout
pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1
o. s. ř.).
Z ustanovení § 241 odst.l věty první a § 241 odst.2 věty druhé o. s. ř.
pak dále vyplývá, že pokud dovolatel nemá sám právnické vzdělání, musí být
nejen při podání dovolání zastoupen advokátem, ale i to, že svůj procesní úkon
může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Jde o zvláštní podmínku
dovolacího řízení (zastoupení dovolatele v dovolacím řízení advokátem), jejíž
nesplnění brání věcnému projednání dovolání, neboť ustanovení § 241 o. s.
ř. je ustanovením donucující povahy, jež nepřipouští výjimku (srov. rozhodnutí
uveřejněné pod č.13/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzované věci podala navrhovatelka dovolání proti usnesení
odvolacího soudu, aniž by byla zastoupena advokátem. Její podání nemělo zákonné
náležitosti. Nebylo také prokázáno, že by měla právnické vzdělání. Soud prvního
stupně jí proto usnesením ze dne 9. srpna 2001, č.j. 31 Ca 227/96-53,
vyzval, aby si ve lhůtě 20 dnů zvolila zástupce-advokáta pro dovolací řízení a
tuto skutečnost doložila soudu předložením plné moci, s uvedením, že v
téže lhůtě musí být advokátem předloženo sepsané dovolání. Také byla
navrhovatelka poučena, že když nebude výzvě ve lhůtě vyhověno, po předložení
spisu dovolacímu soudu, se dovolací řízení zastaví.
Výzvu soudu prvního stupně navrhovatelka převzala 14.8.2001.
Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §
241 odst. 1 věty první a § 241 odst. 2 věty druhé o. s. ř. nebyl přes výzvu
soudu odstraněn a lhůta k jeho odstranění uplynula, aniž by navrhovatelka výzvě
soudu vyhověla a doplnění ani dosud neprovedla, nezbylo proto dovolacímu soudu
než zastavit řízení o dovolání podle ustanovení § 243c, § 43 odst. 2 a § 104
odst. 1 o. s. ř.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4 ve
spojení s ustanovením § 224 odst.1, § 146 odst.1 písm.c) a § 151 odst.1
věty první o. s. ř., protože navrhovatelka neměla svým dovoláním úspěch a
odpůrkyni žádné náklady v tomto řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. prosince 2001
JUDr. Julie Muránská, v. r.
předsedkyně senátu