30 Cdo 187/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně České účetní rady, se sídlem v Praze 3, Olšanská 1a, identifikační číslo osoby 26983567, zastoupené Ondřejem Maderem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů 14, proti žalované TIVIS s. r. o., se sídlem v Ivančicích, Jana Švarce 5a, identifikační číslo osoby 26929406, zastoupené JUDr. Jiřím Turečkem, advokátem se sídlem v Ivančicích, Široká 2, o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 24 C 10/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. května 2013, č. j. 13 Co 17/2013-92, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v od n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně (dále již „odvolací soud“) ze dne 27. května 2013, č. j. 13 Co 17/2013-92, je třeba podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítnout, neboť žalobkyně v dovolání nevymezila dovolací důvod způsobem stanoveným v § 241a odst. 3 ve vazbě na § 237 odst. 3 o. s. ř., takže pro tuto vadu nelze v dovolacím řízení pokračovat (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu České republiky http://nsoud.cz). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 5. února 2014
JUDr. Pavel V r c h a předseda senátu předseda senátu