Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 1984/2019

ze dne 2019-08-30
ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.1984.2019.1

30 Cdo 1984/2019-214

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce A. Ž., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 301/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2017, č. j. 53 Co 152/2017-157, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně svým rozsudkem ze dne 16. 12. 2016, č. j. 12 C 301/2011-124, [vedle rozhodnutí ve výrocích I. a II. o (ne)připuštění změny žaloby] zamítl žalobu o zaplacení částky 9 500 EUR (výrok III.), konstatoval porušení blíže specifikovaného práva žalobce (výrok IV.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok V.).

Napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací odmítl odvolání žalobce do výroku II. rozsudku soudu prvního stupně (výrok I. rozsudku odvolacího soudu), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ohledně výroků III., IV. a V. (výrok II. rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III. rozsudku odvolacího soudu).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byl pravomocně zamítnut usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 3. 2018, č. j. 12 C 301/2011-201, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 28. 5. 2018, č. j. 53 Co 178/2018-208.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o.

s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Žalobce coby dovolatel není právně zastoupen, zároveň netvrdil, že má právnické vzdělání, a jeho žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení byla pravomocně zamítnuta. Vzhledem k tomu, že žalobce byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 2. 2019, č. j. 12 C 301/2011-212, řádně vyzván ke zvolení zástupce z řad advokátů pro dovolacího řízení, jakož i poučen o následcích nesplnění této výzvy, a po této výzvě zůstal nečinný, postupoval Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o.

s. ř. a dovolací řízení zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 8. 2019

Mgr. Hynek Zoubek pověřený člen senátu