30 Cdo 2002/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobkyně J. B., proti žalované České republice – Okresnímu soudu v Bruntále, se sídlem v Bruntále, Partyzánská 1453/11, o náhradu škody a o zrušení rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 12 C 184/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 10. 2016, č. j. 57 Co 541/2016-126, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Bruntále (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 23. 8. 2016, č. j. 12 C 184/2013-120, kterým byla odmítnuta žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí vydaných Okresním soudem v Olomouci ve věci sp. zn. 15 C 309/2004 a Okresním soudem v Bruntále ve věci sp. zn. 12 C 113/2007. Odvolací soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné dovolání a zároveň požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Tuto žádost soud prvního stupně zamítl usnesením ze dne 20. 12. 2016, č. j. 12 C 184/2013-134, a zároveň usnesením ze dne 20. 12. 2016, č. j. 12 C 184/2013-136, žalobkyni vyzval, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání. Rovněž soud poučil žalobkyni, že neučiní- li tak ve lhůtě patnácti dnů, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobkyně na toto usnesení reagovala dalším podáním, ve lhůtě uvedené ve výzvě ovšem stanovenou procesní podmínku nesplnila.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.). Podle § 241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byla žalobkyně jako dovolatelka právně zastoupena. Dovolatelka neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 1. června 2017
JUDr. Bohumil Dvořák pověřený člen senátu