Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 2004/2014

ze dne 2014-11-26
ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2004.2014.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a Mgr. Víta Bičáka

v exekuční věci oprávněné VP AGRO spol. s. r. o., se sídlem v Praze 6,

Stehlíkova 977, identifikační číslo osoby 44268114, zastoupené JUDr. Miroslavem

Nippertem, advokátem se sídlem v Plaňanech, Pražská 115, proti povinnému Ing.

J. L., zastoupenému JUDr. Janem Veselým, Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 6,

Loutkářská 2416/2f, za účasti vydražitele L. Ř., pro 2.798.999,26 Kč s

příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 9 Nc

2494/2004, u pověřené soudní exekutorky Mgr. Pavly Fučíkové, Exekutorský úřad

Ostrava pod sp. zn. 024 EX 1979/04, o dovolání povinného proti usnesení

Krajského soudu v Plzni ze dne 17. prosince 2013, č. j. 15Co 510/2013-981,

Dovolání se odmítá.

Soudní exekutorka Mgr. Pavla Fučíková usnesením ze dne 22. 4. 2013, č. j. 024

EX 1979/04-920, udělila vydražiteli L. Ř. příklep na nemovitosti – pozemky

parc. č. 472, 473/1, 473/2, 473/3 a 929/2, všechny zapsané na listu vlastnictví

č. 182 pro obec Ú., katastrální území R. u Š., okres P.-j., a to za nejvyšší

podání učiněné částkou 1 006 000,- Kč. Usnesením ze dne 14. 6. 2013, č. j. 024 EX 1979/04-941, opravila výrok I. uvedeného usnesení tak, že správné označení vydražených nemovitostí zní tak, že

se vydražují nemovitosti uvedené shora a dále rodinný dům v R. č. p. na parc. č. 472. V odůvodnění opravného usnesení uvedla, že tento dům nebyl v původním

usnesení uveden, ačkoliv byl při dražbě konané dne 17. 4. 2013 vydražen. Odvolací soud napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora potvrdil. Uzavřel, že z obsahu spisu vyplývá, že dražební jednání dne 16. 10. 2012 a poté

17. 4. 2013 bylo nařízeno pro všechny označené pozemky a též pro rodinný dům v

R. č. p. na parcele č. 472. Podle protokolu elektronické dražby byly všechny

nemovitosti, včetně rodinného domu, předmětem elektronické dražby a také byly

vydraženy. Stalo se však, že v usnesení o udělení příklepu zjevnou chybou nebyl

rodinný dům uveden, což soudní exekutor napravil vydáním opravného usnesení

zcela v souladu s § 164 o. s. ř. Povinný napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost

dovozuje z § 237 o. s. ř., neboť napadené usnesení závisí na vyřešení otázek

procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené

rozhodovací praxe dovolacího soudu, respektive v rozhodování dovolacího soudu

dosud nebyly vyřešeny a dovolacím soudem má být vyřešená právní otázka

posouzena jinak. Povinný uvedl, že na základě § 164 o. s. ř. lze opravit pouze

zjevné nesprávnosti písemného vyhotovení soudního rozhodnutí, tedy zjevné chyby

v psaní, zjevné chyby v počtech a další zjevné nesprávnosti. Takový charakter

mají podle judikatury chyby, k nimž došlo pouze v důsledku zjevného a

okamžitého selhání v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti

došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozsudku, a které jsou každému zřejmé. Týká-

li se oprava výroku rozhodnutí, má být opravným usnesením podle § 164 o. s. ř. zhojena pouze ta část výroku opravovaného rozhodnutí, která je postižena chybou

v psaní, v počtech nebo jinou zřejmou nesprávností. Smyslu zákona odporuje,

jestliže soud pro chybu v psaní, která se týká jen části výroku opravovaného

rozhodnutí, ve výroku opravného usnesení uvede celý opravovaný výrok

rozhodnutí, aniž by bylo zřejmé, čeho se oprava týká. Od opravy podle § 164 o. s. ř. se liší postup podle 166 o. s. ř. především tím, že v prvně uvedeném

případě je výrok postižen písařskou, početní či jinou vadou, která je zjevná, a

je tedy zřejmé, jak měl výrok znít, zatímco v případech v § 166 o. s. ř. to

zjevně jasné není. Neuvedení nemovitosti – rodinného domu č. p. 25 - ve výroku

dotčeného usnesení však z usnesení každému zjevné není.

Povinný proto namítá,

že k vydání opravného usnesení nebyly zákonné podmínky, jelikož to, co bylo

opravováno, není chybou v psaní, v počtech ani jinou zřejmou nesprávností, ale

ve skutečnosti doplněním usnesení o příklepu o chybějící výrok o části předmětu

řízení, což mělo být důvodem pro analogický postup soudní exekutorky dle § 166

o. s. ř. a nikoli dle § 164 o. s. ř. Povinný odkázal na R 37/69, R 49/03,

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 700/2001. Navrhl,

aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k

dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb.,

občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013

(srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první,

čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.). Dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, neboť je v souladu s ustálenou

judikaturou Nejvyššího soudu. Z této vyplývá, že je nepřípustné, aby soud

postupem podle § 164 o. s. ř. měnil obsah výroku rozhodnutí, ledaže se jedná o

chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti (srov. usnesení

tehdejšího Nejvyššího soudu SSR z 27. září 1968, sp. zn. 2 Cz 57/68,

publikované pod číslem 37/1969 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR). Jestliže při elektronické dražbě dne 17. 4. 2013 byl společně s pozemky dražen

i rodinný dům č. p. na parcele č. 472 (v protokolu elektronické dražby je mimo

jiné uvedeno, že dům je připojen na elektrorozvodnou síť, jde o dům s dispozicí

3+ 1 s podlahovou plochou 121 m2 funkčně i stavebně navazuje na hospodářskou

část dvora – chlév, že jeho příslušenství tvoří vedlejší stavby), pak je třeba

neuvedení rodinného domku považovat za jinou zřejmou nesprávnost, jejíž nápravy

se lze domoci postupem podle § 164 o. s. ř. Usnesení odvolacího soudu (jímž

bylo potvrzeno usnesení soudní exekutorky) není ani v rozporu s usnesením

Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 700/2001, publikovaným

pod číslem 49/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Z výroku opravného

usnesení je zcela zřejmé, čeho se oprava původního rozhodnutí týkala. Nejvyšší soud proto postupoval podle § 243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a

násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /

exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2014

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, Ph. D.

předsedkyně senátu