30 Cdo 2012/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem
Dvořákem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice –
Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu
škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro
Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 66/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 29. 11. 2016, č. j. 14 Co 463/2016-21, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 25. 10.
2016, č. j. 31 C 66/2016-15, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad
advokátů pro řízení. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným
usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně. V odůvodnění svého rozhodnutí
poukázal na svá předchozí rozhodnutí týkající se podobných nároků žalobce, a
zároveň uvedl, že žalobce netvrdí rozhodné skutečnosti, z nichž by vyplýval
jeho nárok proti žalované, a žaloba rovněž neobsahuje konkrétní okolnosti
potřebné pro posouzení předpokladů pro osvobození do soudních poplatků, resp.
pro ustanovení zástupce z řad advokátů.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání. Při
jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající
právnické vzdělání.
Usnesením ze dne 29. 12. 2016, č. j. 31 C 66/2016-26, soud prvního stupně
žalobce vyzval, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho
prostřednictvím podal řádné dovolání. Zároveň soud žalobce poučil, že neučiní-
li tak do 15 dnů, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu
reagoval přípisem ze dne 4. 1. 2017, ve kterém požádal o ustanovení zástupce z
řad advokátů, nedostatek povinného zastoupení však neodstranil.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 1. 2017, č. j. 31 C 66/2016-31, návrh
žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení zamítl,
přičemž odvolání žalobce potvrdil soud druhého stupně usnesením ze dne 10. 2.
2017, č. j. 14 Co 58/2017-38. Toto usnesení odvolacího soudu sice žalobce
napadl dovoláním, avšak dovolací řízení zastavil Nejvyšší soud usnesením ze dne
30. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2013/2017, neboť dovolací soud neshledal naplnění
předpokladů pro ustanovení zástupce dovolacím soudem.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl.
VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. platí, že dovolatel musí být zastoupen
advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení
dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické
vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek
povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění
výzvy poučen.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci
advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek
povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104
odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci
nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení
v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b,
§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 30. května 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu