Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 2023/2014

ze dne 2014-07-16
ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2023.2014.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla

Pavlíka v exekuční věci oprávněného J. K., zastoupeného Mgr. Annou

Gottliebovou, advokátkou se sídlem v Děčíně IV, Thomayerova 25/3, proti povinné

V. V., zastoupené Mgr. Janem Matesem LL.M., advokátem se sídlem v Praze

Vokovicích, Kladenská 413/37, pro 183 761,- Kč, vedené u Okresního soudu v

Děčíně pod sp. zn. 46 EXE 5927/2011, o dovolání povinné proti usnesení

Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 8. 2013, č. j. 9 Co 1094/2013-115,

Dovolání se odmítá.

Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení soudu prvního

stupně v napadeném výroku, jímž okresní soud zamítl návrh povinné na zastavení

exekuce, nařízené usnesením ze dne 5. 10. 2011, č. j. 46 EXE 5927/2011-12. Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním. Aniž vymezuje, v čem

spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, namítá, že soudy nesprávně

posoudily nedostatek součinnosti věřitele před dobou splatnosti jako nedostatek

součinnosti oprávněného v exekučním řízení, v jejím případě se jedná o zjevný

případ zneužití práva ve smyslu § 3 obč. zák. (šikanu ze strany oprávněného,

který odmítl součinnost nezbytnou k poskytnutí dobrovolného plnění povinnou a

již 2 týdny po uplynutí splatnosti pohledávky podal návrh na nařízení exekuce). Vytýká odvolacímu soudu, že nenařídil ve věci jednání, a že rozhodl diametrálně

odlišně od jiného senátu odvolacího soudu řešícího obdobnou věc. Navrhuje, aby

dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc odvolacímu soudu k

dalšímu řízení. Současně navrhla, aby výkon exekuce byl až do nového rozhodnutí

odložen. Oprávněný ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že potřebnou součinnost povinné

poskytl (číslo svého účtu sdělil úvěrující bance a čestné prohlášení s ověřeným

podpisem předal), avšak nesouhlasil s prodloužením termínu splatnosti oproti

lhůtě uvedené v exekučním titulu (6 měsíců od právní moci dědického usnesení);

neví, i jakou jinou součinnost by se ještě mělo jednat. Navrhl, aby Nejvyšší

soud dovolání povinné zamítl a uložil jí k náhradě náklady dovolacího řízení. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb.,

občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej

část první, čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2

zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti

každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže

napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva,

při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe

dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být

dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Z § 241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných

náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém

rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel

spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se

dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího

soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b

odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací

soud odmítne. Dovolatelka neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání

ve smyslu ust. § 237 a § 241a odst. 2 o. s. ř. (k tomu srov.

například usnesení

Nejvyššího soudu České republiky publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních

rozhodnutí a stanovisek). Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím

řízení pokračovat, Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 o. s. ř. (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a

násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /

exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. července 2014

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu