30 Cdo 2065/2024-61
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu ve výši 9 564 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 45 C 237/2023, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 4. 2024, č. j. 11 Co 75/2024-37, takto:
Dovolání se odmítá.
Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 9 564 000 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu. Okresní soud Plzeň-sever (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 4. 3. 2024, č. j. 4 C 372/2023-31, odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 4. 1. 2024, č. j. 4 C 372/2023-23, odmítl, a to pro opožděnost.
Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením shora uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž byl zastoupen advokátem.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání žalobce není dle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř.
Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§ 241 odst. 1, 4 o. s. ř. a § 241b odst. 2 o. s. ř.), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 9. 2024
Mgr. Vít Bičák předseda senátu