30 Cdo 2097/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 5 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 49/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2015, č. j. 15 Co 140/2015-20, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
se žalobce domáhal zaplacení 5 000 000 Kč (výrok I), a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž by splnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), přičemž v dovolání požádal jednak o osvobození od soudních poplatků, jednak o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 28. 8. 2015, č. j. 12 C 49/2013-23, žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků (výrok I) a žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítl (výrok II).
Toto usnesení bylo k odvolání žalobce potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 19. 11. 2015, č. j. 15 Co 420/2015-29. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 19. 11. 2015, č. j. 15 Co 420/2015-29, podal žalobce dne 14. 12. 2015 včasné dovolání, a to opět bez toho, že by splnil podmínku zastoupení advokátem nebo notářem podle § 241 odst. 1 o. s. ř. Soud prvního stupně nato vyzval žalobce usnesením ze dne 22. 2. 2016, č. j. 12 C 49/2013-32, aby si pro podání dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.
6. 2015, č. j. 15 Co 140/2015-20, zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobce byl zároveň poučen, že nesplní-li výzvu do patnácti dnů ode dne doručení uvedeného usnesení, dovolací soud řízení o dovolání zastaví. Na uvedenou výzvu žalobce nijak nereagoval. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2098/2016, bylo toto dovolací řízení zastaveno, neboť dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl žalobci ustanoven zástupce pro dovolací řízení.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku pro některé fyzické osoby stanovuje ustanovení § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, má-li dovolatel právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by žalobce jako dovolatel byl právně zastoupen, nebo že by měl právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci a o zamítnutí žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení bylo odvolacím soudem potvrzeno, přičemž Nejvyšší soud již rozhodl o zastavení řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, takže nelze očekávat jeho změnu.
Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2 věty třetí o. s.
ř. a dovolací řízení zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.