30 Cdo 2189/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl ve věci péče o dnes již zletilé J. a T. M., obou
narozených dne 21. 4. 1983 a nezletilou J. M., narozenou dne 27. 1. 1987,
zastoupenou opatrovníkem městem B., Úřadem městské části B., děti matky J. M.,
a otce J. M., zemřelého dne 19. 10. 1992, za účasti prarodičů dětí J. M. a J.
Š., v řízení o výchovném opatření a o návrhu prarodičů na svěření dětí do
jejich výchovy, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 22 Nc 2023/92, o
dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. října 1999, č.
j. 16 Co 455/98-231, t a k t o :
Řízení o dovolání se zastavuje.
Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 19. října
1999, č. j. 16 Co 455/98-231, potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně
ze dne 28. 4. 1998, kterým byla nezletilá J. svěřena do výchovy své babičky J.
M. a byla upravena její práva a povinnosti vůči nezletilé, matce byla uložena
povinnost platit pro nezletilou výživné k rukám J. M., návrh J.Š. na
svěření uvedených dětí do její výchovy byl zamítnut a u obou synů byla
nařízena ústavní výchova.
Uvedený rozsudek odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 23. 11. 1999,
napadla matka (dále jen dovolatelka) dovoláním, které si sepsala sama a které
nesplňovalo náležitosti stanovené pro dovolání v ustanovení § 241 občanského
soudního řádu (dále jen OSŘ) zejména v tom, že nebyl splněn požadavek povinného
zastoupení advokátem v dovolacím řízení.
Byla tedy vyzvána usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. srpna
2001, č. j. 22 Nc 2023/92-275, aby odstranila vady svého dovolání s
tím, že je nutné aby byla jako dovolatelka zastoupena v dovolacím řízení
advokátem a aby dovolání bylo advokátem sepsáno s tím, že pokud tak neučiní ve
lhůtě 30 dnů od doručení usnesení, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení
bylo dovolatelce doručeno dne 3. 9. 2001, ta ovšem zůstala nečinná.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12,
hlavy prvé, bodu 17 zák. č.30/2000 Sb., jímž byl změněn občanský soudní
řád (zák.č. 99/1963 Sb.), podle kterého dovolání proti rozhodnutím
odvolacího soudu vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení
provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o
nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu
ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.
Soud musí podle ustanovení § 243c OSŘ ve spojení s ustanovením § 103 OSŘ
kdykoli za řízení přihlížet k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může ve
věci jednat, tj. zda jsou splněny podmínky řízení. Mezi základní procesní
podmínky dovolacího řízení patří existence dovolání splňujícího požadavky
ustanovení § 241 odst. 2 OSŘ. Dovolatel musí být zastoupen advokátem (§
241 odst. l. OSŘ), pokud nemá sám právnické vzdělání. Jedná se o podmínky
řízení, jejichž nedostatek lze odstranit. Teprve nezdaří-li se tento nedostatek
podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví (§ 104 odst.2 OSŘ).
V daném případě se soud prvního stupně pokusil zmíněný nedostatek podmínek
řízení odstranit tím, že dovolatelku vyzval k doplnění dovolání tak, aby
splňovalo požadavky zákona, včetně povinného zastoupení advokátem, s
poučením, že nevyhoví-li, řízení o dovolání bude
zastaveno. Přes zmíněnou výzvu soudu se nepodařilo zmíněný
nedostatek podmínky řízení odstranit, proto dovolací soud řízení zastavil podle
ustanovení § 104 odst.2. OSŘ ve spojení s ustanovením § 243c OSŘ, aniž se
mohl zabývat věcnou stránkou napadeného rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. prosince 2001
JUDr. František D u ch o ň , v. r.
předseda senátu