Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 2205/2019

ze dne 2019-09-03
ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2205.2019.1

30 Cdo 2205/2019-63

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 5 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 147/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2017, č. j. 62 Co 354/2016-58, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Žalobce se domáhal zaplacení částky 5 000 000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 7. 6. 2016, č. j. 42 C 147/2014-41, byla zamítnuta žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 000 000 Kč (výrok I), a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč (výrok II). Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením odmítl odvolání žalobce (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II), když uzavřel, že odvolání je chaotické a zmatečné a trpí takovými vadami, pro něž ho není možné věcně projednat.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které však Nejvyšší soud postupem podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, jako opožděné odmítl. Podle § 240 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1).

Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení (odstavec 3).

Podle § 208 odst. 1 o. s. ř. opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne. Podle § 218a o. s. ř. nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 208 odst. 1, ačkoliv odvolání bylo podáno opožděně, rozhodne o odmítnutí odvolání pro opožděnost odvolací soud. Je-li to třeba, provede potřebná šetření buď sám, nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo soudu dožádaného. Podle § 243c odst. 3 o. s. ř. platí ustanovení § 218 písm. b), § 218a, § 224 odst. 1 a 2 a § 225 pro řízení u dovolacího soudu obdobně.

Napadené usnesení odvolacího soudu bylo žalobci doručeno dne 28. 2. 2017 (doručenka č. l 59). Žalobce podal dovolání (č. l. 61) u soudu prvního stupně osobně dne 13. 3. 2019, tedy po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty. Žalobce vznesl v dovolání požadavek na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného usnesení dle § 243 o. s. ř. Jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání nebo pro zastavení dovolacího řízení, nemůže být o dovolání věcně rozhodnuto a není „projednatelný“ ani akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti nebo právní moci napadeného usnesení.

Dovolací soud se proto návrhem na odklad právní moci a vykonatelnosti nezabýval (srov. bod 34. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 9. 2019

Mgr. Vít Bičák předseda senátu