30 Cdo 2243/2019
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila v
právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Tomášem
Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, proti žalované 1)
České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská
424/16, 2) České republice – Ústavnímu soudu, se sídlem v Brně, Joštova 8, o
náhradu škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu
pro Prahu 9 pod sp. zn. 67 C 401/2018, o dovolání žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2019, č. j. 35 Co 25/2019-14, takto:
Dovolání se odmítá.
Žalobou podanou dne 12. 12. 2018 k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 se žalobce na
žalované domáhá zaplacení částky 698 800 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění
za psychickou újmu, která mu měla být způsobena státem prostřednictvím jeho
orgánů.
Usnesením ze dne 18. 12. 2018, č. j. 67 C 401/2018-8, Obvodní soud pro Prahu 9
jako soud prvního stupně vyslovil svojí místní nepříslušnost (výrok I) a
rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc zaslána Obvodnímu soudu pro Prahu
2 jako soudu místně příslušnému (výrok II).
K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením
potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší
soud podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném od
30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“,
odmítl.
Námitka žalobce, že soudy postoupením věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2 učinily
na místo žalobce volbu místně příslušného soudu dle § 87 o. s. ř., se míjí s
právním posouzením věci odvolacím soudem, který po zjištění, že organizační
složkou příslušnou jednat za žalovanou (stát) v této věci je Ministerstvo
spravedlnosti, dospěl k závěru, že soudem místně příslušným k projednání a
rozhodnutí věci je Obvodní soud pro Prahu 2, který je v souladu s ust. § 85
odst. 5 o. s. ř obecným soudem žalované. Uvedená námitka tudíž přípustnost
dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se
řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 7. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu