Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 2305/2017

ze dne 2017-06-13
ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.2305.2017.1

30 Cdo 2305/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem ve věci žalobce M. K., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10012/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2016, č. j. 29 Co 8/2016-46, takto: Dovolací řízení se zastavuje.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 4. 5. 2015, č. j. 32 Nc 10012/2015-29, zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení. Městský soud v Praze jako soud odvolací vzal za svá zjištění soudu prvního stupně, že žalobce podal žalobu, která neobsahovala veškeré potřebné náležitosti a ani nebyly uvedeny žádné skutkové okolnosti, přestože soud prvního stupně žalobce řádně vyzval ve stanovené lhůtě k odstranění vad žaloby, a proto napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro dovolací řízení.

Usnesením ze dne 2. 5. 2016, č. j. 32 Nc 10012/2015-69, tuto žádost soud prvního stupně zamítl. Poté žalobce vyzval usnesením ze dne 3. 4. 2017, č. j. 32 Nc 10012/2015-78, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Zároveň soud žalobce poučil, že neučiní-li tak do sedmi dnů, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1.

1. 2014 (srov. čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci

nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 13. června 2017

JUDr. Bohumil Dvořák pověřený člen senátu