30 Cdo 2525/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou, JUDr. Pavlem Pavlíkem a Mgr. Vítem Bičákem, v právní věci žalobce T. C., zastoupeného Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 51/39, proti žalovaným 1) S. B., zastoupeného Mgr. Radimem Ševčíkem, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, Tř. T. G. Masaryka 1129, 2) I. B., zastoupené Mgr. Markétou Žmolíkovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku-Místku, tř. T. G. Masaryka 1129, a 3) Ing. L. B., zastoupenému Mgr. Zbyňkem Vašinkou, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, tř. T. G. Masaryka 1129, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 15 C 9/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. ledna 2016, č. j. 56 Co 296/2015-342, takto:
Dovolání žalobce se odmítá.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce (dále též „dovolatel“) proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále již „odvolací soud“), kterým byl zrušen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24. dubna 2015, č. j. 15 C 9/2013-261, a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, není ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné. Je tomu tak z toho důvodu, že odvolací soud (primárně) přistoupil ke zrušení prvoinstančního rozsudku pro jeho nepřezkoumatelnost, což dovolatel v podaném dovolání nijak nezpochybňuje. Dovolací argumentace, kdy dovolatel přípustnost svého dovolání staví na vymezení jeho předpokladů podle § 237 o. s. ř. z pohledu odvolacím soudem jednak nesprávně řešené právní otázky z hmotného práva, kterou dovolatel blíže vymezuje pod bodem a) dovolání, a dále v právní otázce vymezené pod bodem b) dovolání, která podle dovolatele v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, není zde právně relevantní, byť odvolací soud se „v předběžných právních úvahách...se soudem okresním neshodl“ a zjevně jako obiter dictum vyložil v odůvodnění svého rozhodnutí svůj „předběžný“ právní názor na věc. Byl-li totiž pro nepřezkoumatelnost zrušen rozsudek soudu prvního stupně, nebylo zde již žádného procesního prostoru, aby odvolací soud na věc formuloval svůj právní názor; učinil-li tak přesto, učinil tak nesprávně a nadbytečně, aniž by tím v uvedeném rozsahu (oním „předběžným“ právním názorem) mohl zavázat soud prvního stupně. Jelikož právní otázka nepřezkoumatelnosti, na níž bylo vystavěno rozhodnutí odvolacího soudu, nebyla dovolatelem vůbec zpochybněna (dovolatel z pohledu řešení této právní otázky nevymezil žádnou ze čtyř možných variant přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř.), pak je třeba přijmout závěr, že dovolání žalobce není ve smyslu § 243c odst. 1 o. s. ř. přípustné. O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. listopadu 2016
JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu
V záhlaví usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. listopadu 2016, č. j. 30 Cdo 2525/2016-388, byla zvolena nepřesná formulace při uvedení senátu, který ve věci rozhodoval, a dále byla uvedena nesprávná právní zástupkyně žalobce. Z těchto důvodů proto dovolací soud vydal podle § 164 a § 243b odst. 1 o. s. ř. toto opravné usnesení, jímž se zjednává náprava v rozsahu, jak se podává z výrokové znělky tohoto rozhodnutí. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. prosince 2016
JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu