30 Cdo 2545/2020-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Tomášem Pirkem v právní věci žalobců a) V. S., narozeného XY, bytem XY, a b) E. S., narozené XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 238/2019, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2020, č. j. 28 Co 80/2020–25,
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 3. 2. 2020, č. j. 26 C 238/2019-19, odmítl žalobu (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci včasné dovolání, při jehož podání nebyli zastoupeni advokátem a ani nedoložili, že sami mají odpovídající právnické vzdělání. Žalobci v této věci požádali o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a o osvobození od soudních poplatků. O této žádosti bylo negativně rozhodnuto pravomocným usnesením soudu prvního stupně ze dne 22. 6. 2020, č. j. 26 C 238/2019-32.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by žalobci byli jako dovolatelé právně zastoupeni. Žalobci neprokázali a ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že sami mají právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobci nesplnili zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 8. 2020
JUDr. Tomáš Pirk pověřený člen senátu