30 Cdo 2546/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci
žalobců a) J. P., zastoupeného advokátkou, a b) A. Š., jako právních nástupců
po J. P., proti žalované V. K., zastoupené advokátkou, o určení neplatnosti
darovací smlouvy, vedené
u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 4 C 286/2004, o dovolání
žalované proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14.
července 2005, č. j.
7 Co 1539/2005 - 107, takto:
Dovolání se zamítá.
žalovanou, a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči
státu. S poukazem na závěry znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce
dospěl k závěru, že projednání věci brání neodstranitelný nedostatek podmínky
řízení, spočívající v tom, že J. P. nebyla s ohledem
na svůj duševní stav schopna podat žalobu u soudu a udělit plnou moc k
zastupování své zástupkyni, a tedy neměla způsobilost být účastníkem řízení.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně a soudem
ustanoveného opatrovníka J. P. odvolání. Vzhledem k tomu, že v průběhu
odvolacího řízení žalobkyně dne 24. 5. 2005 zemřela, rozhodl Krajský soud v
Českých Budějovicích usnesením ze dne 14. 7. 2005, č. j. 7 Co 1539/2005 - 107,
podle ust. § 107 odst. 1 a 2 o. s. ř. tak, že namísto žalobkyně J. P. bude soud
nadále na straně žalobců v řízení pokračovat s J. P. a A. Š., kteří jsou podle
sdělení notářky JUDr. V. K., soudní komisařky pověřené projednáním dědictví po
zemřelé J. P., jejími dědici ze zákona, a tudíž právními nástupci zůstavitelky.
Poté Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 29. 8. 2005, č. j.
7 Co 1539/2005 - 114, usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 4.
2. 2005, č. j. 4 C 286/2004 - 79, ve znění opravného usnesení ze dne 7. 3.
2005, č. j. 4 C 286/2004 - 85, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu
řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že
v daném případě nebyly dány podmínky pro zastavení řízení podle § 104 odst. 1
o. s. ř., když J. P. nebyla v době zahájení řízení zbavena způsobilosti k
právním úkonům ani v této způsobilosti nebyla omezena, a měl-li soud prvního
stupně za to, že nebyla schopna se řízení účastnit, a to ani v zastoupení
advokátkou, byl namístě postup podle § 29 odst. 3 o. s. ř., tedy ustanovení
opatrovníka pro řízení, který byl mohl nedostatek při udělení plné moci k
zastupování svým souhlasem zhojit, popř. sám za žalobkyni jednat. Kromě tohoto
v dané věci po smrti J. P. do řízení vstoupili její dědici,
s nimiž soud bude nadále jednat.
Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 7. 2005, č. j.
7 Co 1539/2005 - 107, podala žalovaná dovolání z důvodu podle ust. § 241a odst.
2
písm. b) o. s. ř. Odvolacímu soudu vytýká, že se „zabýval jen otázkou ztráty
způsobilosti J. P. být účastníkem řízení v důsledku její smrti“, a zcela
pominul okolnost, že jmenovaná neměla způsobilost být účastníkem řízení již v
době zahájení řízení, jak
s poukazem na závěry znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce z oboru
zdravotnictví - psychiatrie MUD. J. P., dovodil soud prvního stupně v usnesení
ze dne 4. 2. 2005, č. j. 4 C 286/2004 - 79, ve znění opravného usnesení ze dne
7. 3. 2005,
č. j. 4 C 286/2004 - 85, jímž řízení bylo správně zastaveno z důvodu
neodstranitelného nedostatku podmínky řízení. Podle názoru dovolatelky proto
„smrt žalobkyně nemohla způsobit další ztrátu způsobilosti, neboť aby
způsobilost mohla opětovně ztratit, musela by ji nabýt, k čemuž nedošlo, a
nemohla ztratit něco, co již neměla“. Navrhla, aby usnesení odvolacího soudu
bylo zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( § 10a o. s. ř.) po zjištění,
že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas,
oprávněnou osobou, účastnicí řízení, a že je přípustné podle § 239 odst. 1
písm. b) o. s. ř., dospěl
po přezkoumání věci ve smyslu § 242 o. s. ř. k závěru, že dovolání není důvodné.
Protože nebylo zjištěno a ani dovolatelkou tvrzeno, že by řízení bylo postiženo
některou z vad uvedených v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a
b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. nebo jinou vadou, která mohla mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci, mohl dovolací soud přezkoumat usnesení odvolacího
soudu jen z důvodů v dovolání uplatněných (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).
Podle § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení
způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno,
posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat.
Umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení - jako v posuzovaném případě -
a ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, jsou procesním
nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří
podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení
jde. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (§ 107
odst.1 věta třetí o. s. ř.).
Procesní nástupnictví se uplatní - jak vyplývá z ustanovení 107 odst. 1 o.s.ř.
- jen tehdy, jestliže účastník alespoň v den podání žaloby měl způsobilost být
účastníkem řízení a tuto způsobilost ztratil až po zahájení řízení (v jeho
průběhu); o takový případ v posuzované věci jde.
Vzhledem k tomu, že původní žalobkyně J. P. zemřela dne
24. 5. 2005 v průběhu odvolacího řízení o určení neplatnosti darovací smlouvy
ze dne
29. 12. 2003 uzavřené se žalovanou (tedy před tím, než o odvolání zástupkyně
jmenované a jejího opatrovníka proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení
řízení bylo odvolacím soudem rozhodnuto a než toto řízení bylo pravomocně
skončeno), rozhodl Krajský soud
v Českých Budějovicích napadeným usnesením ze dne 14. 7. 2005, č. j. 7 Co
1539/2005 - 107, správně podle ust. § 107 odst. 1 o. s. ř. tak, že namísto
žalobkyně J. P. bude soud nadále na straně žalobců v řízení pokračovat s J. P.
a A. Š., kteří jsou podle sdělení notářky JUDr. V. K., soudní komisařky
pověřené projednáním dědictví po zemřelé J. P., jejími dědici ze zákona,
a tudíž jejími právními nástupci.
Na uvedeném závěru o právním nástupnictví na straně žalobců nemohou ničeho
změnit ani námitky žalované v dovolání, neboť usnesení soudu prvního stupně ze
dne
4. 2. 2005, č. j. 4 C 286/2004 - 79, ve znění opravného usnesení ze dne 7. 3.
2005, č. j.
4 C 286/2004 - 85, jímž řízení bylo zastaveno a bylo rozhodnuto o náhradě
nákladů
ve vztahu mezi účastníky a vůči státu, bylo jako nesprávné usnesením odvolacího
soudu zrušeno a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení se závazným
právním názorem, že nedostatek procesní způsobilosti je odstranitelným
nedostatkem podmínky řízení,
a s poukazem na to, že původní žalobkyně J. P. nebyla v době zahájení řízení
zbavena způsobilosti k právním úkonům ani v této způsobilosti nebyla omezena.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243b
odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Protože tímto rozhodnutím se řízení nekončí, nerozhodoval dovolací soud
o náhradě nákladů dovolacího řízení (§ 243b odst. 4 věta první, § 224 odst. 1 a
§ 151 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. prosince 2005
JUDr. Olga Puškinová,v. r.
předsedkyně senátu