30 Cdo 2583/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 8 999 999,99 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 329/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2016, č. j. 72 Co 360/2015 - 180, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 7. 2015, č. j. 15 C 329/2011 - 161, byla zamítnuta žaloba na uhrazení nemajetkové újmy ve výši 8 999 999,99 Kč s příslušenstvím a žalobci byla uložena povinnost uhradit žalované na náhradě nákladů řízení 900 Kč. K odvolání žalobce byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen napadeným rozsudkem Městského soudu v Praze, proti kterému podal žalobce dovolání, které nesplňovalo podmínky § 241 o. s. ř. Nejvyšší soud si je vědom, že žalobce nebyl po podání tohoto dovolání vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. Tímto postupem však nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014). Nejvyšší soud poznamenává, že pokud žalobce ve svém podání na č. l. 185 žádal o ustanovení zástupce dle § 30 ve spojení s § 138 o. s. ř., bylo o této žádosti s ohledem na časovou souvislost rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 7. 2016, č. j. 15 C 329/2011 – 204, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2017, č. j. 72 Co 88/2017 – 212. Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení ve smyslu § 241 o. s. ř., dovolací soud řízení podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 6. 2017
JUDr. František Ištvánek předseda senátu