USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 1 100 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 180/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2017, č. j. 62 Co 431/2017-15, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byl pravomocně zamítnut usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 3. 2018, č. j. 22 C 180/2017-23, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 4. 4. 2018, č. j. 62 Co 114/2018-28. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 29. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Žalobce coby dovolatel není právně zastoupen, zároveň netvrdil, že má právnické vzdělání, a přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti učiněné usnesením ze dne 29.
12. 2017, č. j. 22 C 180/2017-20, nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nové výzvy po pravomocném zamítnutí návrhu žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů netřeba, neboť žalobce jako osoba, která podává mimořádné množství žalob a opravných prostředků včetně dovolání, si uvedených následků musí být vědoma (k aprobaci takového postupu v rámci řízení o ústavní stížnosti srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 12. 2017, sp. zn. I. ÚS 3981/17). Z doposud uvedeného vyplývá, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení.
Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 8. 2018
Mgr. Hynek Zoubek pověřený člen senátu