30 Cdo 2631/2020-185
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu Mgr. Lucií Jackwerthovou v právní věci žalobce R. H., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 31/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2019, č. j. 21 Co 311/2019-133, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce se domáhal konstatování porušení práva a zaplacení 322 000 Kč jako odškodnění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout při výkonu trestu odnětí svobody.
Městský soud v Praze (odvolací soud) k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 20. 11. 2019, č. j. 21 Co 311/2019-133, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 2. 2019, č. j. 29 C 31/2017-106, jímž soud prvního stupně žalobu
zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání jménem žalobce JUDr. Dan Zwieb, advokát se sídlem v Praze 8, Březinova 524/31, který byl ustanoven zástupcem žalobce usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 6. 2017, č. j. 29 C 31/2017-28, a to pro nalézací a odvolací řízení. V dovolání současně požádal o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 11. 6. 2020, č. j. 29 C 31/2017-178, které nabylo právní moci dne 4. 7. 2020, Obvodní soud pro Prahu 2 nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 17. 4. 2020, č. j. 29 C 31/2017-172, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi pro dovolací řízení. Současně jej poučil, že nebude-li výzvě vyhověno, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu soudu sdělil, že ve sporu nechce nadále pokračovat. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „o. s. ř.“ Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř. současně vyplývá, že uvedená podmínka nemusí být splněna pouze v případech dovolání podaných opožděně, osobou neoprávněnou nebo nepřípustných podle § 238 o. s. ř. Podle ustálené soudní praxe podání někoho, kdo vystupuje jako zástupce účastníka, aniž by bylo způsobem uvedeným v ustanovení § 28 odst. 1 o. s. ř. prokázáno jeho oprávnění k zastupování, nelze považovat za podání neoprávněné osoby. Učinila-li takováto osoba procesněprávní úkon za jiného jako jeho zástupce, neuplatňuje v řízení sama (svým jménem) procesní práva, ale jedná za zastoupeného. Nedostatek plné moci je pak nedostatkem podmínky řízení, který lze – ve shodě s § 104 odst. 2 o. s. ř. – odstranit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 1997, sp. zn. 2 Cdon 992/97, uveřejněné pod číslem 48/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jelikož dovolatelova žádost o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení byla pravomocně zamítnuta a dovolatel výzvě soudu nevyhověl a nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení neodstranil, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 10. 2020
Mgr. Lucie Jackwerthová pověřený člen senátu