30 Cdo 2745/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 500.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 209/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2013, č. j. 54 Co 521/2012-70, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Napadeným rozsudkem odmítl Městský soud v Praze odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 4. 2012, č. j. 19 C 209/2010 - 53. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem.
Žalobce současně s podáním dovolání navrhl, aby mu byl bezplatně ustanoven advokát pro vyhotovení dovolání. Uvedený návrh byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. 9. 2013, č. j. 19 C 209/2010-84, zamítnut. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. 12. 2013, č. j. 54 Co 533/2013-92, usnesení č. j. 19 C 209/2010-84 potvrdil.
Usnesením ze dne 12. 5. 2014, č. j. 19 C 209/2010-95, řádně doručeným žalobci, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě patnácti dnů. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že v případě neodstranění vytknuté vady Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s.
ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen, žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o.
s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 29. července 2014
JUDr. Pavel Simon předseda senátu