30 Cdo 277/2022-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci žalobce J. H., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o neúplném podání, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 39 Nc 5128/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021, č. j. 17 Co 90/2021-36,
Dovolání se odmítá.
Žalobce (dále též „dovolatel“) se podáním ze dne 29. 6. 2020 domáhal odškodnění nesprávného postupu Okresního soudu Brno-venkov. Součástí podání byla i žádost o osvobození od soudních poplatků, ustanovení zástupce pro řízení a návrh věc delegovat Městskému soudu v Brně.
Okresní soud Brno-venkov (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 28. 4. 2021, č. j. 39 Nc 5128/2020-29, nepřiznal podateli osvobození od soudních poplatků (výrok I) a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro toto řízení (výrok II).
Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, když se ztotožnil s jeho závěrem, že v případě žalobce nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a v návaznosti na to ani pro vyhovění žádosti žalobce o ustanovení zástupce. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud postupem podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII zákona č. 287/2018 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, jako nepřípustné odmítl.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek. Podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§ 241b odst. 2 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci
nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle § 3 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl o poplatkové povinnosti žalobce za dovolací řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 2. 2022
Mgr. Vít Bičák předseda senátu