U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Simona a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v
právní věci žalobců a) Ing. V. S., b) Ing. I. V., obou zastoupených JUDr.
Alenou Jirovcovou, advokátkou se sídlem v Jičíně, Šafaříkova 161, proti
žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2,
Vyšehradská 16, jednající prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech
majetkových, IČO 69797111, se sídlem v Praze 2, Rašínovo Nábřeží 42/390, o
zaplacení 3.818.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2
pod sp. zn. 26 C 74/2010, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v
Praze ze dne 28. 2. 2013, č. j. 20 Co 13/2013 - 98, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění zák. č. 404/2012 Sb. (viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen
„o. s. ř.“, dovolání žalobců pro nepřípustnost odmítl.
Posouzení příčinné souvislosti mezi žalobci tvrzenou škodou a příčinou toho, že
v důsledku průtahů v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn.
11 C 56/1998 nemohli žalobci brát již v době před jeho skončením užitky ze
stavební parcely č. 154 s domem č. p. 130 a části pozemkové parcely č. 506 o
výměře 1560 m? v kat. úz. V. Ú. III, P. P. S., včetně stanovení této příčiny
jako nesprávného úředního postupu, nikoli nezákonného rozhodnutí Krajského
soudu v Hradci Králové ze dne 15. 6. 1995, č. j. 13 Co 59/95 – 51, v rozsudku
odvolacího soudu, odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu (srov. rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011, uveřejněný pod
číslem 7/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ve kterém se velký senát
občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu vypořádal rovněž s
jinými, žalobci odkazovanými, rozhodnutími Nejvyššího soudu, jež byla právě
tímto rozsudkem překonána).
Žalobci se dovolávají i do rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízní.
V tomto rozsahu však dovolání neobsahuje zákonné náležitosti (§ 241a odst. 2 o.
s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu
pokračovat.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 18. prosince 2013
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu