Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 2841/2013

ze dne 2013-10-08
ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.2841.2013.1

30 Cdo 2841/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 1.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 52/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2012, č. j. 36 Co 107/2011 - 64, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání. Při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem. Žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení soud prvního stupně zamítl usnesením ze dne 7. 1. 2013, č. j. 20 C 52/2011 – 73, jež potvrdil odvolací soud usnesením ze dne 20. 6. 2013, č. j. 36 Co 21/2013 – 86. Usnesením ze dne 7. 8. 2013, č. j. 20 C 52/2011 – 88, doručeným mu dne 13. 8. 2013, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení v dovolacím řízení ve lhůtě pěti dnů od doručení usnesení. Žalobce ve lhůtě nedostatek povinného zastoupení neodstranil. Nejvyšší soud přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 1. 2013) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (první část věty). Dle ustanovení § 241 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny toto zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatele prokazující nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění této podmínky poučen. Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil. Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, žalované ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo. Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně 8. října 2013

JUDr. Pavel S i m o n předseda senátu