30 Cdo 2875/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci
žalobce J. D., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému Ministerstvu
zemědělství - Pozemkovému úřadu v Č. K., o obnovu správního řízení, vedené
u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 9 C 412/2002, o dovolání
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12.
listopadu 2002, č. j. 22 Co 2576/2002 - 43, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Českém Krumlově usnesením ze dne 9. 8. 2002, č. j.
9 C 412/2001 - 19, zastavil podle § 104 odst. 1 o. s. ř. řízení o obnovu řízení
vedeného u Okresního úřadu - pozemkového úřadu v Č. K. pod č. j.
PÚ 42632/99, s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena
k rozhodnutí Okresnímu úřadu - Pozemkovému úřadu v Č. K.,
a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne
12. 11. 2002, č. j. 22 Co 2576/2002 - 43, usnesení soudu prvního stupně
potvrdil
a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 18. 1. 2003 tzv. blanketní dovolání,
adresované Nejvyššímu soudu ČR, aniž při tomto úkonu byl zastoupen advokátem,
a v němž pouze označil účastníky řízení, věc a rozhodnutí, proti němuž dovolání
směřuje, s tím, že dovolání doplní dodatečně. V doplněném podání učiněném
prostřednictvím soudem ustanovené zástupkyně dovozuje dovolatel přípustnost
dovolání z § ust. § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř., odůvodňuje dovolání
nesprávným právním posouzením věci a navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí
soudů obou stupňů zrušil a aby věc postoupil k dalšímu řízení věcně
příslušnému soudu.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání upozorňuje především na skutečnost, že
na základě usnesení soudu prvního stupně v dané věci rozhodl správní orgán dne
30. 1. 2003 ve smyslu ust. § 63 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb. o návrhu žalobce
na obnovu řízení tak, že byl zamítnut, a že odvolání žalobce proti tomuto
rozhodnutí bylo zamítnuto rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR - Ústředního
pozemkového úřadu ze dne 19. 3. 2003, č. j. 6239/03-7170/Mu. Dovolání proto
považuje
za nedůvodné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání
vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat. Vzhledem k
tomu, že v průběhu dovolacího řízení ztratil původní žalovaný Okresní úřad Č.
K. - pozemkový úřad způsobilost být účastníkem řízení, soud prvního stupně
usnesením
ze dne 3. 8. 2005, č. j. 9 C 412/2002 - 69, v souladu s ust. § 107 odst. 1 o.
s. ř. rozhodl, že namísto Okresního úřadu - Pozemkového úřadu v Č. K. bude na
straně žalované pokračováno s Ministerstvem zemědělství - Pozemkovým úřadem v
Č. K. Dovolací soud proto v řízení jako se žalovaným nadále jednal s tímto
orgánem.
Podle ust. § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců
od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním
stupni.
Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných
náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém
rozsahu
a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být
provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací
návrh).
Podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o
tom,
v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá,
může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato
lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této
podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce
(§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým
bylo o této žádosti rozhodnuto.
Neobsahuje-li dovolání všechny potřebné náležitosti, jde o vadné podání.
Postupem podle § 43, § 209 a § 241b odst. 2, 3 o. s. ř. je třeba odstranit ty
vady, které brání v pokračování řízení, tj. zejména nedostatek uvedení rozsahu,
v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, jestliže z obsahu dovolání nelze
dovodit, které výroky rozhodnutí dovolatel napadá, a rovněž nedostatek označení
dovolacích důvodů, které dovolatel uplatňuje. Uvedením údaje o tom, v jakém
rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je totiž vymezena
kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu a dovolatel tak v
rámci svého dispozitivního oprávnění stanoví
pro soud závazným způsobem meze, v jejichž rámci požaduje přezkoumání
rozhodnutí odvolacího soudu, především tím, že označí jeden nebo některé z více
výroků v rozhodnutí obsažených, případně že napadne dovoláním jen část výroku o
dělitelném plnění. Chybí-li označení dovolacího důvodu, není v takovém případě
(vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen
obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené
rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst.
3 věta první
o. s. ř.).
Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo
z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání,
kterou může odvolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do
uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné
(prekluzívní) lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. se původně
odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k
opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Protože v
řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je
nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení § 43
odst. 2 věty první o. s. ř. odmítnout.
V posuzované věci je z obsahu spisu zřejmé, že žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 11. 2002, č. j. 22 Co 2576/2002 - 43,
které mu bylo doručeno do vlastních rukou dne 25. 11. 2002, podal tzv.
blanketní dovolání k poštovní přepravě dne 18. 1. 2003, aniž při tomto úkonu
byl zastoupen advokátem, a ani neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího
soudu napadá a jaké uplatňuje dovolací důvody. Soud prvního stupně jej proto
přípisem ze dne 13. 10. 2004, č. j. 9 C 412/2002 - 49 p. v., doručeným žalobci
do vlastních rukou dne 18. 10. 2004, vyzval, aby ve lhůtě 14 dnů předložil
plnou moc advokáta nebo notáře, který jej bude
v řízení zastupovat a jímž musí být dovolání též sepsáno, a současně jej poučil
o tom, že nevyhoví-li této výzvě, bude dovolací řízení zastaveno. K žádosti
žalobce mu soud prvního stupně usnesením ze dne 10. 11. 2004, č. j. 9 C
412/2002 - 55, přiznal v plném rozsahu osvobození o soudních poplatků v
dovolacím řízení a dále mu k ochraně jeho zájmů ustanovil zástupcem Mgr. L. Š.
advokátku; toto usnesení nabylo právní moci dne 21. 3. 2005. Poté byl žalobce
prostřednictvím své zástupně usnesením soudu prvního stupně ze dne
6. 4. 2005, č. j. 9 C 412/2002 - 58, vyzván k doplnění dovolání proti usnesení
odvolacího soudu ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení tak, aby z něj
bylo patrno, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto usnesení napadá,
případně, které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání, a
čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Současně byl žalobce poučen o tom,
že nebude-li vada dovolání ve stanovené lhůtě odstraněna, dovolací soud
dovolání (nesprávně uvedeno „odvolání“) odmítne (§ 43 o. s. ř.). Toto usnesení
bylo zástupkyni žalobce doručeno dne 11. 4. 2005. Doplněné dovolání ze dne 4.
6. 2005 bylo podáno u soudu prvního stupně dne 7. 6. 2005, ačkoliv poslední den
dvouměsíční lhůty k doplnění (odstranění vad) dovolání (§ 241b odst. 3 část
druhé věty za středníkem o. s. ř.) připadl na pondělí
23. 5. 2005 (§ 57 odst. 2 o. s. ř.).
Protože rozhodnutí odvolacího soudu - jak uvedeno výše - lze zásadně přezkoumat
jen z důvodů uplatněných v dovolání (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.)
a dovolání žalobce postrádá označení dovolacích důvodů, včetně jejich
obsahového vymezení, i rozsah, v jakém rozsudek odvolacího soudu napadá, nelze
v dovolacím řízení pro tyto obsahové nedostatky dovolání pokračovat. Vzhledem k
tomu, že zákonná lhůta, během níž bylo možno vady dovolání odstranit, marně
uplynula dnem
23. 5. 2005, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce - aniž by se mohl
zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2
první věty o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ust. § 243b odst. 5,
věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce nemá na
náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné
náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. prosince 2005
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu