U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci
žalobce A. Ž., zastoupeného Mgr. Robertem Nachtmanem, advokátem se sídlem v
Praze 8, Klapkova 545/11, proti žalované České republice – Ministerstvu
spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 5.000.000,-
Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 286/2011, o dovolání
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2013, č. j. 11 Co
532/2012-80, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Napadeným rozhodnutím Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek
soudu prvního stupně ze dne 6. 6. 2012, kterým byla zamítnuta žaloba na
zaplacení částky 5.000.000,- Kč, a změnil jej tak, že zamítl žalobu na
konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě
postupem Městského státního zastupitelství při rozhodování o návrhu obvodního
státního zástupce pro Prahu 2 na delegaci podle § 25 trestního řádu per
analogiam ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 pod
sp. zn. 2 Zn 10072/2002, o stížnosti žalobce proti usnesení Obvodního
ředitelství policie Praha 2, Místního oddělení policie Nové Město ze dne 14.
11. 2002, č. j. OR2-2069/Mol-TČ-2002. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce
v celém rozsahu dovoláním, jež však Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst.
1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1.
2013 (viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl
jako nepřípustné.
Námitky dovolatele vytýkající odvolacímu soudu vady řízení (překvapivost
rozhodnutí odvolacího soudu, nevypořádání se s argumentací žalobce, nepoložení
žádosti o zodpovězení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie), nemohou
založit přípustnost dovolání, neboť k takto namítaným vadám řízení dovolací
soud přihlíží dle § 242 odst. 3 o. s. ř. jedině tehdy, pokud je dovolání
přípustné.
Stejně tak námitky žalobce směřující proti odvolacím soudem zjištěnému
skutkovému stavu nejsou způsobilým dovolacím důvodem (§ 241a odst. 1 o. s. ř.).
Dovolání do výroku, jímž odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, bylo
rovněž odmítnuto, neboť žalobce nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů
přípustnosti dovolání proti němu a dovolání tak postrádá povinnou náležitost
(srov. ustanovení
§ 241a odst. 2 o. s. ř.).
Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 27. ledna 2015
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu