Nejvyšší soud Usnesení rodinné

30 Cdo 2988/2000

ze dne 2000-12-20
ECLI:CZ:NS:2000:30.CDO.2988.2000.1

30 Cdo2988/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v právní věci žalobkyně A. Ř., proti žalovanému R. Ř., o

výživné manželky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13C442/98, o

dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. ledna

2000, č.j. 19 Co 641/99-60, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. ledna 2000, č.j. 19 Co

641/99-60, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6, č.j. 13C 442/98-35, ve

výroku týkajícím se výše měsíčního výživného vyměřeného žalovanému soudem

prvního stupně na výživu žalobkyně s účinností od 25.11.1998 a ve výroku o výši

dlužného výživného za dobu minulou.

Rozsudek odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 6.3.2000, napadl

žalovaný (dále jen dovolatel) dovoláním, jehož přípustnost odůvodnil odkazem na

ustanovení § 238 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a

podal je z důvodu dle ustanovení § 241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř., t.j. že

rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobkyně ve svém vyjádření navrhla odmítnutí dovolání pro jeho

nepřípustnost.

Po zjištění, že dovolání je v přezkoumávané věci podané oprávněnou

osobou, t.j. účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, jak to vyžaduje

ustanovení § 241 odst. 1 občanského soudního řádu, že je podané ve lhůtě určené

ustanovením § 240 odst. 1 o.s.ř. a splňuje formální i obsahové náležitosti dle

ustanovení § 241 odst. 2 o.s.ř., se dovolací soud nejprve zabýval přípustností

dovolání, protože podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout

pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravují ustanovení § 237, § 238 a

§ 239 o.s.ř.

V dané věci se jedná o rozsudek odvolacího soudu, kterým byl změněn

rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, vydaný ve věci výživného mezi

manžely, t.j. ve věci upravené ustanovením § 91 zákona o rodině, kde ustanovení

§ 238 odst. 2 písm. b/ o.s.ř., kromě výjimek zde výslovně uvedených,

přípustnost dovolání výslovně vylučuje.

Daná věc nesplňuje ani podmínky přípustnosti dovolání stanovené v § 239

odst. 1 o.s.ř., neboť odvolací soud ve výroku svého rozhodnutí přípustnost

dovolání nevyslovil a dovolatel vyslovení přípustnosti dovolání ve smyslu

ustanovení § 239 odst. 2 o.s.ř nenavrhl.

Zbývá tedy posoudit, zda řízení nebylo postiženo některou z vad

uvedených v ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., ke kterým dovolací soud přihlíží z

úřední povinnosti dle ustanovení § 242 odst. 3 o.s.ř. Ustanovení § 237 odst. 1

o.s.ř. spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu

(s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a

rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Dovolatel se

žádné takovéto vady nedovolává a dovolací soud jejich existenci z obsahu spisu

nezjistil. Daná věc náleží do pravomoci soudu, ten, kdo vystupoval v řízení

jako účastník, měl způsobilost být účastníkem řízení i procesní způsobilost, v

téže věci nebylo již dříve pravomocně rozhodnuto ani již zahájeno řízení, návrh

na zahájení byl podán, účastníku řízení nebyla v průběhu řízení odňata možnost

jednat před soudem a soud byl správně obsazen (§ 237 odst. 1 písm. a/ až g/

o.s.ř.).

Na základě shora uvedených skutečností dovolací soud dovolání odmítl

dle ustanovení § 243b odst. 4 s přihlédnutím k ustanovení § 218 odst. 1 písm.

c/ o.s.ř., protože směřuje proti rozhodnutí, proti kterému není dovolání

přípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §

243b odst. 4 věty prvé o.s.ř., ve spojení s § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 věty

prvé a § 151 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný jako dovolatel neměl v tomto řízení

úspěch a vyjádření žalobkyně k dovolání nelze v konkrétním případě považovat za

účelné uplatňování či bránění práva ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. prosince 2000

JUDr. František D u c h o ň , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marie Plhalová