U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem
Bičákem v právní věci žalobce J. H., proti žalované České republice –
Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 620 400
Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C
102/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2.
1. 2017, č. j. 11 Co 479/2016-152, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhá zaplacení částky 620 400 Kč s
příslušenstvím jako náhrady škody z důvodu nesprávného úředního postupu
Okresního soudu v Liberci, který nezaevidováním jeho žaloby měl způsobit, že
byl žalobce neúspěšný ve sporu o náhradu mzdy v řízení vedeném u Okresního
soudu v Liberci pod sp. zn. 15 C 6/2011.
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 7.
11. 2016, č. j. 19 C 102/2016-126, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce
pro dovolací řízení.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil
usnesení soudu prvního stupně, když se ztotožnil s jeho závěrem o tom, že
žalobce neprokázal, že jeho poměry přiznání osvobození od soudních poplatků
odůvodňují. Pokud tedy žalobce nesplňuje zákonné předpoklady pro osvobození od
soudních poplatků, nejsou tím splněny ani zákonné důvody pro ustanovení
zástupce z řad advokátů, neboť osvobození od soudních poplatků je nezbytnou
podmínkou pro ustanovení zástupce z řad advokátů soudem. Navíc dle tvrzení
odvolacího soudu nelze přehlédnout, že žalobce velmi dobře věděl, jaké údaje má
soudu doložit a prokázat. Skutečnost, že žalobce opětovně své osobní a
majetkové poměry nedoložil a pouze polemizuje s tím, zda a v jakém rozsahu je
povinen je dokládal, svědčí toliko o úmyslu žalobce toto řízení prodlužovat.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém
zároveň opětovně požádal o ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 1. 2. 2017, č. j. 19 C 102/2016-157, doručeným žalobci dne 9. 2. 2017, vyzval soud prvního stupně žalobce, aby si ve lhůtě 20 dnů pro podání
dovolání v této věci zvolil dle § 241 odst. 1 o. s. ř. zástupcem advokáta a aby
jeho prostřednictvím podal řádné dovolání směřující proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 2. 1. 2017, č. j. 11 Co 479/2016-152, s tím, že nebude-li
do 20 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná
moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení
zastaví. Žalobce na tuto výzvu toliko opětovně zopakoval svou žádost o ustanovení
advokáta, aniž by osvědčil nové skutečnosti svědčící pro osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem,
jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele
nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání
dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného
zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen. Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám
odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl
(ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení
zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé,
pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta
pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo
Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k
závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani
nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud
nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o
ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve
věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení
zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-
li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka,
jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání,
proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu
prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání
proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro
ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v
řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to
důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2
o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4.
2015, sp. zn. 31 NSČR
9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem
78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz). Uvedené závěry jsou přiměřeně použitelné i v nyní projednávané věci. Pro
úplnost Nejvyšší soud dodává, že tímto usnesením velkého senátu
občanskoprávního a obchodního kolegia došlo ke sjednocení do té doby nejednotné
rozhodovací praxe jednotlivých tříčlenných senátů, a to postupem podle § 20
zákona o soudech a soudcích. Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem
osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na
jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O
tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit
(odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení
zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví
mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů
(odstavec 2). Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat
účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry
účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění
práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze
výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být
odůvodněno. Protože žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle
§ 138 odst. 1 o. s. ř., z důvodů, které vyplývají z napadeného usnesení,
nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s. ř. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci
advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek
povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104
odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení
Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v
rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s.
ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. srpna 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu