30 Cdo 3186/2018-123
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce J. K., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 79/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2016, č. j. 15 Co 238/2016-78, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 15. 1. 2016, č. j. 12 C 79/2014-62, kterým byla připuštěna změna žaloby o zaplacení 5 600 EUR z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 297/2010 (výrok I), bylo konstatováno porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 297/2010 (výrok II), byla zamítnuta žaloba co do zaplacení částky 5 600 EUR (výrok III) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).
Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Současně s podáním dovolání žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 6. 3. 2017, č. j. 12 C 79/2014-98, soud prvního stupně žádost žalobce zamítl. K odvolání žalobce toto usnesení potvrdil odvolací soud usnesením ze dne 12. 5. 2017, č. j. 15 Co 231/2017-105, přičemž řízení o dovolání směřujícímu proti uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud zastavil usnesením ze dne 9. 1. 2018, č. j. 30 Cdo 5986/2017-115. Na to soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 4. 2018, č. j. 12 C 79/2014-118, žalobce vyzval, aby ve lhůtě dvaceti dnů odstranil nedostatek povinného zastoupení a poučil jej, že v případě neodstranění vytknutého nedostatku Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o.
s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti.
Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 8. 2018
JUDr. Bohumil Dvořák předseda senátu