30 Cdo 3260/2024-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce V. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 1292/25, o nejasném podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 Nc 36/2024, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2024, č. j. 54 Co 201/2024-14, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 4 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 5. 2024, č. j. 10 Nc 36/2024-4, zastavil řízení podle § 104b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se jedná o věc ve správním soudnictví, k jejímuž projednání je dle § 7 odst. 1 s. ř. s. příslušný krajský soud (výrok I), žalobce poučil, že může dle § 72 odst. 3 s. ř. s. podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení o zastavení řízení, a to k Městskému soudu v Praze; účinky zahájení řízení zůstanou zachovány dnem podání žaloby soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení (výrok II), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (výrok III).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 31. 7. 2024 (č. l. 17) včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 7. 8. 2024, č. j. 10 Nc 36/2024-21, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2024, č. j. 54 Co 201/2024-14, s tím, že nebude-li do 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání nebo doklad o tom, že žalobce má právnické vzdělání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 11. 2024
JUDr. Pavel Simon předseda senátu