30 Cdo 3315/2020-201
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci žalobkyně V. H., bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o 2 088 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 363/2018, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 25. 6. 2020, č. j. 69 Co 147/2020-175, takto:
Dovolání se odmítá.
Žalobkyně se žalobou podanou původně proti 1) České republice – Ministerstvu vnitra a 2) České republice – Ministerstvu spravedlnosti domáhala náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši 2 088 000 Kč s odůvodněním, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 2 T 287/2015, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. 55 To 47/2017, byla odsouzena k trestu odnětí svobody pro 3 trestné činy, kdy jedním z nich byl trestný čin neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1 trestního zákoníku.
Žalobkyně neoprávněně podnikala ve spolku Právní poradna – Sdružení právníků, právních a finančních poradců a odborníků v oblasti práva. K činnosti tohoto spolku udělilo Ministerstvo vnitra oprávnění dne 10. 5. 2015 a spolek byl zapsán do veřejného rejstříku. Došlo tak dle žalobkyně ke kolizní situaci a nelze jednoznačně určit, zda Ministerstvo vnitra učinilo chybu při registraci spolku a udělilo neplatné oprávnění nebo okresní a krajský soud chybně rozhodly o trestném činu neoprávněného podnikání při naplňování smyslu a účelu spolku.
Okresní soud v Olomouci jako soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 4. 2020, č. j. 11 C 363/2018-162, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jako soudu místně příslušnému. Rozhodl tak proto, že příslušnou organizační složkou, která má dle jeho názoru jednat za žalovanou, je Ministerstvo financí se sídlem v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci napadeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že místní nepříslušnost Okresního soudu v Olomouci se nevyslovuje a věc se Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nepostupuje.
Odvolací soud měl za to, že Okresní soud v Olomouci je místně příslušným na základě § 87 písm. b) občanského soudního řádu, neboť přes tvrzené kolizní jednání je třeba dovodit, že minimálně částečně se tvrzený škodní děj, na základě něhož žalobkyně žádá náhradu škody (újmy), odehrál v obvodu Okresního soudu v Olomouci, když trestní řízení bylo vedeno a trestní rozsudky (zakládající tvrzenou kolizi) byly vydány v obvodu Okresního soudu v Olomouci a nebylo tak potřeba věc postupovat Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.", odmítl. Námitky dovolatelky, týkající se nevhodnosti dovozování zbytkové příslušnosti Ministerstva financí ve smyslu § 6 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v posuzovaném případě, nemohou založit přípustnost dovolání podle § 237 o.
s. ř. Přestože se uvedenou otázkou z hlediska, s kým za žalovanou má soud v řízení jednat, odvolací soud zabýval, napadené rozhodnutí (rozuměj jeho výrok o místní příslušnosti soudu) na jejím vyřešení ve smyslu § 237 o. s. ř.
nezávisí, neboť závěr o místní příslušnosti Okresního soudu v Olomouci postavil odvolací soud na ustanovení § 87 písm. b) o. s. ř. a místě (nacházejícím se v obvodu tohoto soudu), kde se minimálně částečně odehrál tvrzený škodní děj. Z uvedeného současně vyplývá, že určením místně příslušného soudu nemůže být nijak dotčeno právo na spravedlivý proces co do určení organizační složky příslušné za stát v řízení jednat, protože uvedené rozhodnutí (jeho výrok) nijak nepředjímá, s kterou organizační složkou ve smyslu § 6 zákona č. 82/1998 Sb. bude soudem za žalovanou jednáno. Proti aplikaci ustanovení § 87 písm. b) o. s. ř. na projednávanou věc přitom dovolatelka nijak nebrojí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 5. 2021
Mgr. Vít Bičák předseda senátu