U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci J. H., zastoupeného Mgr. Tomášem Uličníkem, advokátem, se sídlem v Praze 9, Podnádražní 910/12, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 8 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 13 C 6/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2015, č. j. 29 Co 206/2015-157, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Předmětem řízení bylo zaplacení částky 8 000 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla žalobci vzniknout nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného na majetek žalobce jako dlužníka u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 K 15/2002. Napadeným rozsudkem odvolací soud k odvolání žalobce potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který zcela zamítl žalobu a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Současně odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu byl žalobci doručen do vlastních rukou dne 8. 12. 2015. Rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu napadl žalobce, zastoupený advokátem, dne 3. 2. 2016 dovoláním, přičemž v dovolání je výslovně uvedeno, že je podáno „pouze v blanketní formě“ a odůvodnění dovolání bude doplněno po seznámení se se spisovým materiálem. Dovolání doplnil žalobce, zastoupený advokátem, dne 29. 4. 2016. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, a dovolání pro vady odmítl. Podle § 240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (odstavec 1 věta první). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (odstavec 2 věta první). Podle § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Dovolání žalobce podané v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) neobsahuje vymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 o. s. ř.), ani neobsahuje vymezení důvodu dovolání (§ 241a odst. 2 a 3 o. s. ř.), přičemž o tyto náležitosti nebylo v souladu s ustanovením § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. doplněno v průběhu trvání lhůty k dovolání (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), tj. nejpozději dne 8. 2. 2016. Dovolání tak ve smyslu § 243c odst. 1 o. s. ř. trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. ledna 2017
Mgr. Vít Bičák pověřený člen senátu