30 Cdo 3383/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Lenky Dopitové a JUDr. Františka Ištvánka v
právní věci žalobce L. B., zastoupeného JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátem
se sídlem v Praze 8, Sokolovská 32/22, proti žalované České republice –
Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o prominutí
zmeškání lhůty, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C
289/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13.
6. 2013, č. j. 58 Co 245/2013 - 78, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu dovolacího řízení.
Usnesením ze dne 3. 10. 2012, č. j. 41 C 289/2011 – 70, Obvodní soud
pro Prahu 2 rozhodl o opravě záhlaví rozsudku téhož soudu ze dne 7. 6. 2012, č. j. 41 C 289/2011-47, tak, že označení věci správně zní „o zaplacení částky 21
000,- Kč“ (výrok I), a zamítl návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty k
podání odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 6. 2012,
č. j. 41 C 289/2011 – 47 (výrok II). Soud prvního stupně uvedl, že rozsudek byl žalobci doručen dne 29. 6. 2012, dne 19. 7. 2012 podal žalobce prostřednictví zástupce odvolání proti
tomuto rozsudku a zároveň požádal o prominutí zmeškání lhůty, které odůvodnil
tím, že při nahlížení do advokátního spisu předsedou občanského sdružení, které
poskytuje advokátní kanceláři pomoc při dohledávání dokladů k jednotlivým
kauzám, došlo k založení advokátního spisu do složky předsedy občanského
sdružení, který, jakmile nedopatření zjistil, spis dodal advokátní kanceláři a
ta podala odvolání. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že důvod, pro který žalobce
zmeškal lhůtu k podání odvolání, nelze považovat za omluvitelný ve smyslu § 58
občanského soudního řádu, neboť je na odpovědnosti žalobce a jeho zástupce,
jakým způsobem řídí svou agendu, a pokud účastník nebo jeho zástupce nevěnuje
dostatečnou pozornost běhu zákonných lhůt, jedná se pouze o nedbalý postup a
nikoliv o omluvitelný důvod zmeškání lhůty. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 6. 2013 č. j. 58 Co 245/2013-78, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že
se záhlaví rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 6. 2012, č. j. 41 C
289/2011-47, opravuje tak, že označení věci správně zní „o zaplacení částky 21
000,- Kč s příslušenstvím“, a ve výroku II o zamítnutí žádosti o prominutí
zmeškání lhůty usnesení potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že odnětí
spisu z dispozice zástupce žalobce nelze považovat za omluvitelný důvod
zmeškání lhůty k podání odvolání. Konstatoval, že důvod zmeškání musí vyplývat
z objektivních okolností, nezávislých na vůli účastníka, např. nemoc, zpoždění
dopravních prostředků, technická závada v komunikaci apod. V daném případě si
překážku vytvořil zástupce žalobce neopatrnou manipulací se spisy a nelze ji
považovat za nešťastnou náhodu, ale za nedostatečně pečlivé nakládání se
spisovým materiálem. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu, a to výslovně v rozsahu
potvrzujícího výroku, podal žalobce dovolání. Namítá, že právní závěr
odvolacího soudu, že odnětí spisu z dispozice zástupce žalobce nelze považovat
za omluvitelný důvod zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku, je
nesprávný a tato otázka nebyla dosud dovolacím soudem vyřešena. Připomněl, že
jak právní zástupce, tak předseda občanského sdružení věřitelů JIA k. s.,
vykonávají činnost pro poškozené pouze z přesvědčení, že poškození mají na
odškodnění právní a morální nárok, a k zastupování je přistupováno svědomitě a
pečlivě. Napadený rozsudek byl žalobci doručen k rukám právního zástupce dne
29. 6. 2012 a posledním dnem lhůty k podání odvolání byl den 16. 7. 2012.
Předmětný spis, do něhož předseda občanského sdružení nahlížel z evidenčních
důvodů, byl omylem založen do složky požadavků, které si předseda sdružení
odvážel z advokátní kanceláře. Právní zástupce proto objektivně odvolání podat
nemohl. Dle názoru dovolatele dopadá § 58 občanského soudního řádu i na
případy, kdy v důsledku omylu došlo ke zmeškání lhůty, pakliže tento omyl není
důsledkem určité lhostejnosti apod. V daném případě byl omyl způsoben naopak
při snaze o to, aby bylo učiněno co nejvíce pro ochranu práv poškozených –
účastníků řízení. Má za to, že se jedná o důvod omluvitelný a lze jej
subsumovat pod § 58 občanského soudního řádu. Navrhl, aby dovolací soud
usnesení (nesprávně uvádí rozsudek) Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2013,
č. j. 58 Co 245/2013-78, zrušil v dovoláním napadeném rozsahu a věc vrátil
tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud dovolání žalobce jako nepřípustné
odmítl. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz
čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. V dané věci může být dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí
závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se
odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo
která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím
soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní
otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.)
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu
oprávněnou, za splnění podmínky § 241 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že
dovolání je podle § 237 o. s. ř. přípustné, neboť otázku, zda skutečnosti
uplatňované žalobcem lze považovat za omluvitelný důvod zmeškání lhůty ve
smyslu § 58 o. s. ř., nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že vycházel z úpravy § 58 o. s. ř.,
účinné ke dni rozhodování odvolacího soudu, jež však ani po 1. 1. 2013
nedoznala změny.
Podle ustanovení § 58 odst. 1 o. s. ř. soud promine zmeškání lhůty,
jestliže účastník ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z
úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů od odpadnutí
překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.
Ze shora citovaného ustanovení vyplývá, že jedním z předpokladů
prominutí zmeškání lhůty je to, že důvod zmeškání je na straně účastníka (jeho
zástupce) omluvitelný. Omluvitelným může být nejen důvod vyplývající z
objektivních okolností, ale i zaviněné jednání nebo opomenutí, pokud je lze
považovat s ohledem na okolnosti konkrétního případu za omluvitelné. Je nutno
mít ale na zřeteli, že jde o opatření výjimečné, protože zasahuje do právní
jistoty ostatních účastníků řízení.
V projednávané věci soudy obou stupňů při posuzování důvodnosti návrhu
žalobce na prominutí zmeškání lhůty vycházely ze skutkového stavu, který nebyl
nikým zpochybněn, tj. že dne 19. 7. 2012 podal žalobce prostřednictvím zástupce
odvolání proti rozsudku, který mu byl doručen dne 29. 6. 2012 a zároveň s tímto
úkonem podal návrh na prominutí zmeškání lhůty. Ten odůvodnil tím, že při
nahlížení do advokátního spisu předsedou občanského sdružení věřitelů JIA k.
s., které poskytuje advokátní kanceláři pomoc při dohledávání podkladů, Ing. O.
B. došlo k založení advokátního spisu do jeho složky a došlo tím k „odnětí
spisu z dispozice zástupce žalobce“.
V projednávané věci je nepochybné, že důvod zmeškání lhůty k podání
odvolání nevyplývá z objektivních okolností, ale nastal v důsledku nedostatečně
pečlivého nakládání s advokátním spisem a opomenutí evidence a sledování běhu
odvolací lhůty. Zástupce mohl zabránit „odnětí spisu z jeho dispozice“
kontrolou toho, zda spisy předané k nahlížení byly řádně vráceny. Uvedený důvod
proto nelze považovat za omluvitelný ve smyslu ustanovení § 58 o. s. ř.
Z vyložených důvodů je zřejmé, že dovoláním napadené usnesení
odvolacího soudu nelze z hlediska právního posouzení věci pokládat za
nesprávné. Proto Nejvyšší soud České republiky, aniž nařídil jednání (§ 243a
odst. 1 o. s. ř.), podané dovolání žalobce zamítl (§ 243d písm. a/ o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §
243b o. s. ř., ve spojení s ustanoveními § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 věta
první a § 151 odst. 1 o. s. ř., když žalobce neměl se svým dovoláním úspěch a
žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. června 2014
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu