U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Františka Ištvánka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Simona,
ve věci žalobců a) J. V., b) L. Š., proti žalované České republice –
Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu
nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C
95/2010, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23.
5. 2012, č. j. 13 Co 171/2012 – 184, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání.
Usnesením ze dne 5. 9. 2012, č. j. 23 C 95/2010 – 192, vyzval soud prvního
stupně žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolili zástupcem
advokáta a aby tento advokát ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení nahradil
či doplnil dovolání žalobců vlastním podáním, případně aby v téže lhůtě soudu
sdělil, že se s dovoláním podaným osobně žalobci ztotožňuje. Soud prvního
stupně též žalobce poučil, že nevyhoví-li této výzvě ve stanovené lhůtě,
Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Usnesení bylo žalobcům doručeno dne 20.
9. 2012, resp. dne 21. 9. 2012.
Žalobci na uvedenou výzvu relevantním způsobem nereagovali. Jediná jejich
odpověď byla učiněna prostřednictvím přípisu ze dne 30. 9. 2012, v němž žalobci
mimo jiné uvádějí důvody, pro které si advokáta pro zastupování v dovolacím
řízení nezvolí.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) zjistil, že dovolání bylo
podáno včas, osobami k tomu oprávněnými, které ovšem nejsou řádně zastoupeny.
Dle ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem
nebo notářem. Soud prvního stupně přitom dovolatele náležitě poučil s tím, že
musí být v dovolacím řízení řádně zastoupeni (viz výše). Z obsahu spisu
vyplývá, že k napravení nedostatku právního zastoupení ze strany dovolatelů
nedošlo.
Protože tedy dovolatelé nejsou právně zastoupeni, a není tak splněna jedna z
podmínek dovolacího řízení, postupoval dovolací soud podle ustanovení § 241b
odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 104 odst. 2 o. s. ř. a dovolací
řízení zastavil.
Žalobci sice z procesního hlediska zavinili, že dovolací řízení bylo zastaveno,
avšak žalované nevznikly v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady, na
jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobcům právo. Této procesní situaci
odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího
řízení (§ 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3
o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. prosince 2012
JUDr. František Ištvánek, v. r.
předseda senátu