30 Cdo 3505/2017-620
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka ve věci
posuzované H. M., omezené ve svéprávnosti, zastoupené opatrovníkem Městskou
částí Praha 8, se sídlem v Praze 8, Zenklova 35/1, a procesním opatrovníkem
JUDr. Tomášem Zíkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Dušní 866/22, o
svéprávnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. P 90/2007, o
dovolání posuzované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna
2017, č. j. 53 Co 3/2017-592, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í
(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací
soud“) konstatuje, že dovolání posuzované proti v záhlaví označenému rozsudku
Městského soudu v Praze neobsahuje zákonem stanovené náležitosti ve smyslu §
241a odst. 2 o. s. ř., konkrétně v dovolání absentuje, v čem dovolatelka
spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 o. s. ř.). Z textace
v dovolání, že: „Přípustnost tohoto dovolání je dána dle názoru dovolatelky z
toho důvodu, že odvolací soud nesprávně posoudil právní otázku zásadní pro
vydání rozhodnutí v této věci, a to otázku rozsahu nutného omezení svéprávnosti
dovolatelky.“, nelze vyvodit jednu ze čtyř variant přípustnosti dovolání ve
smyslu § 237 o. s. ř.
Jelikož podané dovolání trpí vadou, pro niž nelze v dovolacím řízení
pokračovat a která nebyla dovolatelkou odstraněna v zákonné lhůtě (§ 241b odst.
3, § 243b a § 243c odst. 1 o. s. ř.), nezbylo Nejvyššímu soudu, než dovolání
podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítnuto.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§ 243f
odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. prosince 2017
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu