U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M, v právní věci P. B., zastoupeného JUDr. Františkem Derikem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Jana Palacha 552, proti žalovanému M. Š. o zaplacení 1 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 20 C 80/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. března 2017, č. j. 19 Co 76,77,78/2017-179, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Okresní soud v Hradci Králové (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 29. prosince 2015, č. j. 20 C 80/2015-97, výrokem I. zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dále soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 5. května 2016, č. j. 20 C 80/2015-140, že se řízení o dalším návrhu žalobce na přiznání osvobození od soudních poplatků zastavuje a usnesením ze dne 15. února 2017, č. j.
20 C 80/2015-173, že se návrh žalobce na přiznání osvobození od soudních poplatků zamítá. K odvolání žalobce proti výše uvedeným třem usnesením soudu prvního stupně Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 30. března 2017, č. j. 19 Co 76,77,78/2017-179, výrokem I. potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 29. prosince 2015, č. j. 20 C 80/2015-97, a rozhodl o náhradě nákladů řízení, výrokem II. potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 5. května 2016, č. j.
20 C 80/2015-140, a výrokem III. zrušil usnesení soudu prvního stupně ze dne 15. února 2017, č. j. 20 C 80/2015-173, s tím, že řízení o dalším návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků se zastavuje. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které nebylo sepsáno advokátem, ač je žalobce v řízení advokátem jako opatrovníkem zastoupen, a aniž by současně z obsahu spisu vyplývalo, že dovolatel má právnické vzdělání. Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 12. června 2017, č. j.
20 C 80/2015-185, vyzval žalobce, aby si ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení zvolil zástupce – advokáta a jeho prostřednictvím podal dovolání. V opačném případě dovolací soud řízení zastaví. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 27. června 2017, žalobce však do dnešního dne vadu dovolání neodstranil. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1.
ledna 2014. Podle § 241 odst. 4 o. s. ř. dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání. Podle § 241a odst. 5 o. s. ř. k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v § 241, se nepřihlíží. Podle § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.
Žalobce, ač zastoupen opatrovníkem (advokátem), podané dovolání sepsal sám. Podle § 241 odst. 4 o. s. ř. však dovolání musí být sepsáno advokátem, ve smyslu § 241a odst. 5 o. s. ř.
nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám dovolatel. Opatrovník byl žalobci ustanoven k ochraně jeho práv v řízení. Pokud však opatrovník žalobcem sepsané dovolání po dobu trvání lhůty k dovolání (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) nedoplnil o předepsané náležitosti, a neučinil tak ani k dodatečné výzvě soudu, stala se původně odstranitelná vada vadou neodstranitelnou. Protože k obsahu podání samotného dovolatele nelze podle § 241a odst. 5 o.
s. ř. přihlížet (přinejmenším v částech, v nichž vymezuje dovolací důvod a rozsah, v jakém napadá rozhodnutí odvolacího soudu), posuzované dovolání pro nedostatek vymezení rozsahu a důvodu dovolání trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat. K tomu Nejvyšší soud dodává, že důvodová zpráva k novele o. s. ř. (k zákonu č. 404/2012 Sb.) k § 241a odst. 5 o. s. ř. uvádí: „V ustanovení § 241 zůstává zachováno tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele, a to včetně požadavku, že dovolání musí být sepsáno tímto povinným (nuceným) zástupcem.
Promítnutí tohoto principu do náležitostí dovolání znamená, že relevantní mohou být jen údaje učiněné povinným (nuceným) zástupcem dovolatele a že tedy nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám dovolatel.“ Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce ve své podstatě nenaplňuje předpoklady vymezené v ustanovení § 241a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 237 téhož zákona. Za popsaného stavu Nejvyšší soud proto toto dovolání, aniž nařizoval jednání (§
243a odst. 1 věta první o.s.ř.), odmítl (§ 243c odst. 1 věta první o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není ve smyslu ustanovení 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř. odůvodňován. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.