30 Cdo 3588/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem
Bičákem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice –
Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o
zaplacení částky 750 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn.
15 C 273/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
22. 2. 2016, č. j. 22 Co 446/2015-233, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádná z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Předmětem řízení bylo zaplacení částky 750 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy
žalobce v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení u Okresního soudu v Berouně
pod sp. zn. 5 C 3/99 a Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 305/2011.
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 26. 5. 2015, č. j. 22
Co 397/2014-215, potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který řízení zastavil
s tím, že žalobce nenaplnil podmínku řízení dle ustanovení § 14 odst. 1 a 3
zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné
moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České
národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve
znění pozdějších, a tento nedostatek ani přes výzvu soudu nezhojil.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání spolu se žádostí
ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 2. 2016, č. j. 22 Co 446/2015-233,
potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut návrh žalobce na
ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Odvolací soud se
ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce nesplňuje předpoklady pro
osvobození od soudních poplatků a tedy mu není možné ustanovit zástupce z řad
advokátů pro dovolací řízení, protože věrohodným způsobem neprokázal, že by
jeho majetkové a sociální poměry byly na takové úrovni, která by odůvodňovala
osvobození od soudních poplatků, a potažmo ani pro vyhovění jeho návrhu na
ustanovení zástupce. Žalobce je výlučným vlastníkem několika nemovitostí, které
neslouží k bydlení a které představují majetkovou hodnotu, s níž je žalobce
oprávněn disponovat, což svědčí o tom, že má možnost zvolit si zástupce sám a
nést i náklady s tím související. Rovněž tak nelze přehlédnout významnou
peněžní hodnotu získanou žalobcem v jiném soudním řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém
zároveň požádal o ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 30. 3. 2016, č. j. 15 C 273/2014-236, doručeným žalobci dne
11. 4. 2016, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v
této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné
dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2016, č. j. 22 Co
446/2015-233, s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení
předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané
dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu reagoval přípisem, nicméně nedostatek zastoupení
nenapravil. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II
bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem,
jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele
nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání
dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného
zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen. V usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněném pod číslem
78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (rozhodnutí Nejvyššího soudu
jsou též dostupná na www.nsoud.cz), velký senát občanskoprávního a obchodního
kolegia Nejvyššího soudu uvedl, že:
1) Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám
odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl
(ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení
zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé,
pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta
pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo
Nejvyšší soud jako soud dovolací. 2) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání
účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické
vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením
soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o
dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto
zástupce dovolateli sám ustanoví.
3) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání
účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické
vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením
soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o
dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny
předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím
řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto
nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241
a § 241b odst. 2 o. s. ř.). Posuzované dovolání žalobce směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud
nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti žalobce o
ustanovení zástupce pro dovolací řízení proti předchozímu rozhodnutí odvolacího
soudu, který potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení. V
tomto případě se tak uplatní závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR
9/2015. Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem
osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na
jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O
tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit
(odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení
zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví
mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů
(odstavec 2). Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat
účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry
účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění
práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze
výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být
odůvodněno. Nejvyšší soud považuje za správný závěr odvolacího soudu, že žalobce řádně
neosvědčil naplnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků podle § 138
odst. 1 o. s. ř. Tam uvedené závěry nebyly dovolatelem ani následně zpochybněny. Protože žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle
§ 138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad
advokátů podle § 30 o. s. ř. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci
advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek
povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104
odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. října 2016
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu