USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem v XY, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 1292/25, o zaplacení 2 500 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 44/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2017, č. j. 20 Co 106/2017-15, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
28 C 44/2017-9, kterým bylo řízení zastaveno (výrok I), a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 25. 5. 2017 včasné dovolání (č. l. 18), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 26. 5. 2017, č. j. 28 C 44/2017-20, a opětovně též usnesením soudu prvního stupně ze dne 23. 8. 2018, č. j. 28 C 44/2017-60, jež byla žalobci řádně doručena, byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení těchto usnesení odstranil vady dovolání, tedy splnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v řízení o dovolání advokátem nebo notářem ve smyslu § 241 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu, popřípadě v téže lhůtě doložil existenci svého právnického vzdělání. Současně byl žalobce poučen, že pokud výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyhoví, Nejvyšší soud dovolání odmítne. Žalobce v odpovědi na výzvu soudu prvního stupně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně o jeho žádosti rozhodl usnesením ze dne 4. 8. 2017, č. j. 28 C 44/2017-35, tak, že se žalobci zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení neustanovuje. Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 19. 9. 2017, č. j. 20 Co 311/2017-43, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Uvedené usnesení odvolacího soudu žalobce napadl dovoláním, přičemž Nejvyšší soud usnesením ze dne 3. 7. 2018, č. j. 30 Cdo 5631/2017-57, dovolací řízení zastavil. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a (byť ne zcela správné) poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 11. 2018
JUDr. Pavel Simon předseda senátu