30 Cdo 3725/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Tomášem Novosadem ve věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 189/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2016, č. j. 13 Co 172/2016-21,
Dovolací řízení se zastavuje.
Usnesením v záhlaví uvedeným (dále též jen „napadené usnesení“) potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 29. 1. 2016, č.j. 20 C 189/2015-13, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů (pro řízení před soudem prvního stupně a pro odvolací řízení). Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem.
Současně s podáním dovolání žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně tuto žalobcovu žádost zamítnul usnesením ze dne 10. 8. 2016, č.j. 20 C 189/2015-32. K odvolání žalobce bylo toto usnesení potvrzeno usnesením soudu odvolacího ze dne 20. 10. 2016, č.j. 13 Co 348/2016-39. Obě nyní zmíněná usnesení jsou pravomocná, dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu bylo podáno, avšak řízení o něm bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2017, č.j. 30 Cdo 170/2017-46.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 14. 6. 2017, č.j. 20 C 189/2015-49, byl žalobce vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení v řízení o dovolání
proti napadenému usnesení. Žalobce byl též poučen, že v případě neodstranění uvedeného nedostatku bude dovolací řízení zastaveno. Na tuto výzvu žalobce neodpověděl.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (čl. II. a čl. VII. zák. č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání podle ustanovení § 241 odst. 1, 4 o. s. ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit a bez jejíhož naplnění nelze o dovolání věcně rozhodnout. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je – li dovolatel fyzickou osobou, která má právnické vzdělání. Žalobce jako dovolatel není právně zastoupen a netvrdí, že má právnické vzdělání. Žalobce na výzvu ze dne 14. 6. 2017 nereagoval, zástupce z řad advokátů si nezvolil.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 22. srpna 2017
JUDr. Tomáš Novosad pověřený člen senátu