30 Cdo 3765/2017-101
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce A. Ž., narozeného XY, bytem v XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 62 500 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 136/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2016, č. j. 13 Co 361/2016-78, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhal zaplacení částky 62 500 Kč jako náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2016, č. j. 13 Co 81/2016-65, byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 9. 2015, č. j. 18 C 136/2014-46, kterým byla žaloba zamítnuta. Žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze podal dovolání a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok I) a zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení (výrok II). Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně, když se ztotožnil s jeho závěrem, že žalobce nesplnil podmínky pro osvobození od soudních poplatků, neboť se v jeho případě jedná o svévolné uplatňování práva.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení a osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 27. 5. 2017, č. j. 18 C 136/2014-95, doručeným žalobci dne 26. 6. 2017, vyzval soud prvního stupně žalobce, aby si ve lhůtě 15 dnů pro podání dovolání v této věci zvolil dle § 241 odst. 1 o. s. ř. zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20.
10. 2016, č. j. 13 Co 361/2016-78, s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu nereagoval. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen. Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje- li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o.
s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn.
31 NSCR
9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem
78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz). Uvedené závěry jsou přiměřeně použitelné i v nyní projednávané věci. Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatel je již v dovolacím řízení proti rozsudku odvolacího soudu zastoupen na základě plné moci advokátem, který dne 29.
12. 2016 u soudu prvního stupně podal vlastní sepsané dovolání proti rozsudku odvolacího soudu (nikoliv však proti usnesení ze dne 20. 10. 2016, č. j. 13 Co 361/2016-78). Už jenom z toho důvodu, že v téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce, nejsou splněny podmínky pro jeho ustanovení soudem podle § 30 o. s. ř. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu soudu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o.
s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 7. 2019
Mgr. Vít Bičák pověřený člen senátu