U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce Ing. P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 15 C 51/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2015, č. j. 30 Co 335/2015-49, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 16. 4. 2015, č. j. 15 C 51/2012-38, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím, konstatování porušení práva, jakož i uložení povinnosti žalované, aby žalobci umožnila nahlížet do spisu č. j. MV – 123725/P-2011, včetně činění výpisů a kopií z tohoto spisu.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Žalobce současně s podáním dovolání navrhl, aby mu byl bezplatně ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 26. 1. 2017, č. j. 15 C 51/2012-105, zamítnut.
Žalobce následně podáním ze dne 6. 3. 2017, aniž by tvrdil změnu svých majetkových poměrů, opětovně požádal o bezplatné ustanovení zástupce pro dovolací řízení. O této žádosti však soud prvního stupně již nerozhodoval a usnesením ze dne 13. 4. 2017, č. j. 15 C 51/2012-111, žalobce vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů odstranil nedostatek povinného zastoupení. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 28. srpna 2017
JUDr. Bohumil Dvořák pověřený člen senátu