Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 3888/2022

ze dne 2023-04-21
ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3888.2022.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce K. B., nar. XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Josefem Skácelem, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 674/55, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 112/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2022, č. j. 22 Co 156/2022-69,

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 52 Cm 112/2012. Nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“, spatřoval žalobce v tom, že soud žalované kyperské společnosti PRAGUE ASSOCIATED (CYPRUS) LIMITED nedoručil rozsudek pro zmeškání (jímž byla žalované společnosti uložena povinnost zaplatit žalobci částku v nyní žalované výši) ani 15 měsíců poté, co byl vydán.

Žalobce soudu vytýkal, že v situaci, kdy selhalo doručování prostřednictvím kyperského Ministerstva spravedlnosti, nevyužil možnosti doručit rozsudek přímo prostřednictvím poštovních služeb, ani možnosti ustanovit žalované společnosti opatrovníka pro doručování. Pokud by soud postupoval správně, byl by podle žalobce rozsudek pro zmeškání doručen žalované společnosti dříve, než byla vymazána z obchodního rejstříku, a nabyl by tak právní moci. V důsledku zmaření doručování byl však rozsudek pro zmeškání zrušen a řízení zastaveno.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně svým rozsudkem ze dne 28. 6. 2022, č. j. 26 C 112/2021-58, zamítl žalobu o zaplacení částky 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 5. 2020 do zaplacení (výrok I) a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč (výrok II). Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 1. 9. 2022, č. j. 22 Co 156/2022-69, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 300 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v rozsahu výroku I včasně podaným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl. Odvolací soud postavil zamítnutí žaloby mimo jiné na závěru o absenci příčinné souvislosti mezi žalobcem tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou. Tento závěr žalobce nenapadá v přesvědčení, že jde o závěr skutkový, jak uvádí výslovně v bodě 8 dovolání.

Za dané situace nemůže žádná z dovolatelem vymezených otázek v bodě 10 dovolání (tj. zda ve vztahu k § 13 odst. 1 OdpŠk je úkonem soudu doručení písemnosti nebo jakýkoli úkon vykonaný v souvislosti s doručováním, zda soud splnil povinnost řádného doručování, když nevyužil jiné možnosti doručování, ačkoli jiné rovnocenné možnosti měl k dispozici, za situace, kdy jím zvolenou možností nebyla písemnost doručena, a zda nesplnění povinnosti řádného doručování je nesprávným úředním postupem), jež se vztahují k prvnímu důvodu zamítnutí žaloby odvolacím soudem, tj. otázce existence nesprávného úředního postupu, přípustnost dovolání podle § 237 o.

s. ř.

založit, neboť ani jejich jiné zodpovězení Nejvyšším soudem by nevedlo k příznivějšímu výsledku řízení pro žalobce. Na dalších žalobcem vymezených otázkách tedy rozhodnutí odvolacího soudu (výlučně) nestojí. Jestliže obstál prvý důvod, pro nějž odvolací soud nároku žalobce nevyhověl (tj. absence příčinné souvislosti mezi žalobcem tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou), nemůže žádný další dovolací důvod naplnit podmínky přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., neboť ani odlišné vyřešení takto vymezeného předmětu dovolacího řízení by se nemohlo v poměrech žalobce nijak projevit, což činí jeho dovolání i ve zbylém rozsahu nepřípustným (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5313/2015, nebo ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 4. 2023

JUDr. Pavel Simon předseda senátu