USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a majetkovou újmu a 507 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 21 C 12/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 5. 2017, č. j. 19 Co 114/2017-23, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 9. 6. 2017 včasné dovolání (č. l. 25), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 6. 2017, č. j. 21 C 12/2017-27, jež bylo žalobci řádně doručeno dne 28. 6. 2017, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobce v odpovědi na výzvu soudu prvního stupně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně o jeho žádosti rozhodl usnesením ze dne 29. 1. 2018, č. j. 21 C 12/2017-43, tak, že návrh žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítl. Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 20. 3. 2018, č. j. 19 Co 79/2018-50, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedené usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 16. 4. 2018. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 14.
5. 2018, č. j. 21 C 12/2017-51, které bylo žalobci řádně doručeno dne 16. 5. 2018, ve spojení s opravným usnesením ze dne 18. 5. 2018, č. j. 21 C 12/2017-54, které bylo žalobci řádně doručeno dne 24. 5. 2018, byl žalobce opětovně vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím ve stanovené lhůtě podal řádné dovolání, jinak Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. V reakci na uvedenou výzvu žalobce opakovaně požádal o ustanovení zástupce pro předmětné dovolací řízení.
Soud prvního stupně jeho návrh usnesením ze dne 2. 8. 2018, č. j. 21 C 12/2017-60, zamítl. Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 30. 8. 2018, č. j. 19 Co 265/2018-68, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedené usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 21. 9. 2018. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o.
s. ř.“. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen.
Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 1. 2019
JUDr. Pavel Simon předseda senátu