30 Cdo 3957/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Pavla Vrchy, ve věci žalobce J. M., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zadostiučinění nemajetkové újmy a náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 131/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2015, č. j. 21 Co 122/2015-49,
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 1. 2015, č. j. 23 C 131/2013-44, pro opožděnost odmítl odvolání žalobce ze dne 24. 10. 2014 směřující proti usnesení téhož soudu ze dne 12. 9. 2014, č. j. 23 C 131/2013-41. Odvolací soud v záhlaví uvedeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v celém rozsahu blanketním dovoláním, přičemž požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Dovolání však dovolací soud podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 238 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 [viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. (dále jen o. s. ř.)] odmítl jako nepřípustné, neboť dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci, v níž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. S ohledem na nepřípustnost podaného dovolání nebylo v dané věci uplatněno ustanovení § 241 o. s. ř. o povinném zastoupení dovolatele advokátem pro dovolací řízení (srov. § 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.) a nebylo rozhodováno o žádosti dovolatele na ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. 9. 2015 JUDr. František I š t v á n e k předseda senátu