Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 4016/2009

ze dne 2011-02-28
ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.4016.2009.1

30 Cdo 4016/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobkyně obchodní společnosti G & C Pacifik, a.s., IČO: 25261019, se sídlem v Praze 4, U Habrovky 247/11, zastoupené JUDr. Kateřinou Tomkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Lesnická č. 52, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 16, o ochranu dobré pověsti právnické osoby, vedené u Městského v Praze pod sp.zn. 19 Cm 102/2008, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. ledna 2009, č.j. 3 Cmo 433/2008-57, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.): Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. ledna 2009, č.j. 3 Cmo 433/2008-57, odmítl pro opožděnost podle ustanovení § 218a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2008, č.j. 19 Cm 102/2008-40. Uvedené usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Navrhla, aby dovolací soud usnesení soudu druhého stupně zrušil, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná se k podanému dovolání nevyjádřila. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatoval, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným podle ustanovení § 236 o.s.ř. až § 239 téhož zákona, neboť nejsou naplněny v nich stanovené předpoklady. Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c/ téhož zákona. Na tomto místě dovolací soud poznamenává, že účastník může podle ustanovení § 229 odst. 4 o.s.ř. usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání za splnění zákonných podmínek napadnout žalobou pro zmatečnost. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a § 151 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně na náhradu těchto nákladů nemá nárok, zatímco žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. února 2011

JUDr. Pavel P a v l í k, v. r. předseda senátu