Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 4050/2013

ze dne 2014-02-12
ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.4050.2013.1

30 Cdo 4050/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 92/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2013, č. j. 17 Co 403/2012 - 79, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

32. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem.

Žalobce současně s podáním dovolání navrhl, aby mu byl bezplatně ustanoven advokát pro vyhotovení dovolání. Řízení o uvedeném návrhu žalobce bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 8. 2013, č. j. 10 C 92/2011 – 84 zastaveno.

Usnesením ze dne 9. 10. 2013, č. j. 10 C 92/2011 - 87, řádně doručeným žalobci, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě patnácti dnů. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání.

Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 12. února 2014

JUDr. Pavel Simon předseda senátu